Společnost a životní prostředí

Zelený hamburger

Autor: Radka Wenclová

Šokuje mne, s jakou lehkostí dokáží někteří naši novináři shodit ze stolu jakýkoliv ekologický problém. Konkrétně se mi jedná o možnost snížení produkce hovězího masa. Redaktor časopisu Reflex Sezemský ve svém článku Krávy jako klimatická „hrozba“ považuje možnost snížení produkce hovězího a mléčných výrobků o 30 % za variantu, o které – cituji: „hovoří radikální plány do budoucna“ a tvrzení o „problematických kravách“ šíří podle něj „zelení aktivisté a globální investoři“. Opravdu by pro naši zpovykanou západní civilizaci bylo takovým problémem vynechat jednou za čas hovězí burger či steak?

Článek Krávy jako klimatická „hrozba“ vyšel v časopisu Reflex v listopadu roku 2021, odkud jej s radostí převzala řada podobně naladěných konzervativců, pro které je každé ekologické téma tématem pouze pro problematické zelené aktivisty. Mimo jiné jej ale v sekci Zpravodajství cituje i web Asociace soukromého zemědělství ČR. Chápu, že zemědělci, kteří nemají lehký život, musí svůj chléb vezdejší bránit stůj co stůj, ale možná by měli lépe prověřovat informace, které umístí na stránky Asociace. Kromě výše zmíněného článku tam totiž naleznete i témata jako regenerativní zemědělství či pastva, což jsou skutečné trendy hospodárného a zároveň udržitelného zemědělství. Můžeme vést debatu o tom, jakým způsobem by snížení produkce hovězího ovlivnilo produkci a ceny potravin, ale rozhodně platí, že emise metanu pocházející z trávení a výkalů hovězího dobytka jsou dnes problémem, zvlášť pokud je přičteme k emisím z aut. Platí také, že chov dobytka je energeticky neefektivní (ČT24 – Česká televize) – spotřebuje se při něm mnoho vody a krmiva, které tvoří z velké části dnes nedostatkové obiloviny, sója a další zemědělské produkty, které by nakrmily část
hladovějící světové populace. A co na to krávy? Jejich valná část svůj život prožije v hale, o zelené pastvě si může nechat snít. O těchto faktech však zmíněný článek mlčí. O čem ale nemlčí, jsou komentáře „bizarních nápadů EU podporovat stravu vytvářející při své produkci menší množství emisí skleníkových plynů“. Nejde mi do hlavy, co je na podpoře stravy, která svojí produkcí nebude zatěžovat planetu, tak bizarního.

Rozumím tomu, že úkolem novináře je do nějaké míry šokovat čtenáře, zvlášť pokud je předním cílem vydavatele zvýšit prodejnost titulu, ale domnívám se, že bychom v 21. století již mohli upustit od výrazů jako „zelené šílenství“ a „zelený aktivismus“ (jako by byl už jen samotný aktivismus a priori problematický). Nebylo by lepší raději se zamýšlet nad tím, jak bychom mohli negativní vliv činnosti člověka na planetu zmírnit, než omílat stále dokola stejná klišé? Mrzí mne, že k podobným článkům, svou kvalitou připomínajícím bulvár nebo facebookové výkřiky, dospěl ve svém vývoji původně progresivní časopis Reflex. Závěrem bych chtěla vybídnout k hledání řešení a k tomu, abychom nešířili jen negaci. Zamysleme se všichni společně nad tím, zda je nutné podporovat chov krav nedůstojných podmínkách jen proto, abychom se mohli dosyta najíst hamburgerů a steaků. Při našem převažujícím sedavém způsobu života ani energii z nich dostatečně nevyužijeme a zbytečně dál tloustneme. Rozhodně nechci ze strání a podhorských oblastí vyhnat kravičky a občas si s radostí pochutnám na pokrmu z hovězího masa, ale byla bych ráda, kdyby se veřejná diskuse o ekologických tématech posunula alespoň o kousek směrem k faktickým argumentům. A co si o tom myslíte Vy, dokázali byste si představit, že budete jíst maso třeba jen jednou týdně?

Zdroje:

Asociace soukromého zemědělství ČR. (2023). Krávy jako klimatická „hrozba“. Dostupné 25.3.2023 z: https://www.asz.cz/clanek/8339/kravy-jako-klimaticka-hrozba/

Asociace soukromého zemědělství ČR. (2023). Regenerativní zemědělství jako téma pro členy ASZ. Dostupné 25.3.2023 z: https://www.asz.cz/clanek/10618/regenerativni-zemedelstvi-jako-tema-pro-cleny-asz/

ČT24 — Česká televize. (2023). Krávy mění klima více než auta. Vědci se snaží vyšlechtit šetrnější plemeno. Dostupné 25.3.2023 z: https://ct24.ceskatelevize.cz/svet/2324407-kravy-meni-klima-vice-nez-auta-vedci-se-snazi-vyslechtit-setrnejsi-plemeno


Posted

in

by

Tags:

Comments

5 komentářů: „Zelený hamburger“

  1. Denisa Štěrbová avatar
    Denisa Štěrbová

    Článek poukazuje na problémy, které při chovu krav vznikají. Mnoho lidí nemá ani tušení, že chov krav má vliv na životní prostředí. Chov zvířat přináší obživu pro zemědělce, tak pro lidstvo. Já osobně si dovedu představit jíst maso jednou týdně, ale krávy neprodukují jen maso, ale i mléko. V České republice existuje kravín budoucnosti, který ukazuje, že krávy se dají chovat i ekologicky. Jedná se o kravín v Bělé u Staré Paky, který využívá technologie pro pohodlí a spokojený život krav. Krávy jsou monitorovány, pokud mají zdravotní problém, je ihned řešen. Krávy mají v hale volnost, samy chodí na dojení. Kravín je soběstačný, kdy využívá energii ze solárních panelů, zachytává dešťovou vodu do jímek. Ale to nejdůležitější je, že má vlastní bio plynovou stanici tzv. bioplynka, která mění kejdu na teplo. Teplo je dále využito např. pro ohřev vody. Sušený separát z kejdy se dále používá jako podestýlka pro krávy. (ČT, 2022) Současná technologie nedokáže zachytávat metan z trávení krav, ale z výkalů ano. Stoupající tlak na snižování počtu krav má důsledky v nedostatku organických hnojiv, které jsou nahrazovány těmi chemickými. Zkušenosti z Nového Zélandu říkají, že i chov krav může být uhlíkově neutrální. (Ekonews, 2022) Věřím, že za pár let si budeme moct vychutnat hovězí steak s vědomím, že je ekologický.

    Zdroje:

    ČT (2022). Toulky Českem. Budoucnosti. Čas 15:58 – kravín budoucnosti v Bělé u Staré Paky. Dostupné 03.04.2023 z: https://www.ceskatelevize.cz/porady/13375839333-toulky-ceskem-budoucnosti/222562221510003/?fbclid=IwAR2y04daSRxWkdvNi2p5OGBcN_Jab4frogyLsD8tdm3tsSdvcXqB3SP2Izk

    Ekonews (2022). Krávy jako zdroj metanu české zemědělce příliš netrápí, řeší spíše málo hnoje. Dostupné 03.04.2023 z: https://www.ekonews.cz/kravy-jako-zdroj-metanu-ceske-zemedelce-netrapi-resi-spise-malo-hnoje/

    To se mi líbí

    1. Radka Wenclová avatar
      Radka Wenclová

      Souhlasím s tím, že chov krav není potřeba zcela vymýtit. Rozdíl je ale v chovu krav na maso, kdy jde o to, aby za nejkratší možnou dobu narostl co největší steak, a v chovu pro mléko. Zároveň nezavrhuji ani chov pro maso, proč ne třeba v kravínech budoucnosti anebo ještě raději na podhorských pastvinách. Co mi připadá nesmyslné, je zavrhování jakéhokoliv omezení se ve spotřebě a ještě k tomu ve spojení s výkřiky typu klišé o zeleném šílenství.

      To se mi líbí

  2. Jakub Dragoun avatar
    Jakub Dragoun

    Problémem dnešní doby z hlediska médií, novinářů apod. je především to, že díky internetu je bohužel extrémně vysoká konkurence na tomto trhu s „informacemi“. Proto se možná uchylují k terminologii typu „zelené šílenství“ atd., neboť potřebují nějakým způsobem šokovat a upozornit na sebe, aby získali nad touto konkurencí jistou výhodu. Ověřování informací je pak věc druhá a určitě by se nemělo stávat, aby byly skutečnosti uváděny zavádějícím způsobem či uváděny informace vyloženě chybné.
    U možnosti snížit konzumaci hamburgerů s hovězím masem nevidím problém. Ano najdou se jedinci, kteří budou křičet, jak pouhá výzva, nikoli zákaz, ke snížení konzumace hovězího omezuje jejich lidská práva a svobody. To však podle mě není validním důvodem, proč bychom o to neměly usilovat. Domnívám se i, že celková redukce masa v jídelníčku nemusí být problémem, což lze pozorovat na lidech stravujících se vegetariánsky či vegansky. Maso nejí a žijí úplně normální život.
    Navíc i pro ty, kteří se nedokáží vyrovnat se ztrátou každodenní konzumace živočišného proteinu se nabízí řešení. Tím je hmyz, který se i v ČR úspěšně chová v hmyzích farmách, kde v Jaroměřicích dokonce vznikla jedna z největších hmyzích farem ve střední Evropě. Tento hmyz je následně určen, jak pro konzumaci člověkem, tak i zástupci zvířecí říše. Navíc vedlejším produktem chovaného hmyzu je jeho trus, který se dá použít coby hnojivo. (Jakubcová, 2020)

    Zdroje:
    Jakubcová, H. (2020). Největší hmyzí farma střední Evropy. V Jaroměřicích chovají tuny červů i švábů. Dostupné 09. 04. 2023 z: https://www.denik.cz/ekonomika/tuny-potemniku-i-argentinske-svaby-chova-nejvetsi-hmyzi-farma-v-jaromericich-20200110.html

    To se mi líbí

  3. Adéla Stiborová avatar
    Adéla Stiborová

    Jakožto člověk, co se necelé tři roky stravoval jako vegan a poté většinu času jako vegetarián mohu říci, že vynechání masného pokrmu jednou dvakrát za týden z jídelníčku, není žádná raketová věda. Přitom taková malá změna, jako vynechání hovězího steaku, či burgeru k večeři, má velký potenciál, co se týče ohleduplnosti k životnímu prostředí, tak samotnému zmírnění emisí skleníkových plynů.

    Jak už bylo výše zmíněno, především se zemědělstvím a chovem přežvýkavců je spjaté velké množství methanu. Jedna tuna tohoto plynu má ve stoletém časovém horizontu však 28krát větší potenciální dopad na globální oteplování v porovnání s jednou tunou oxidu uhličitého (Šablatura, 2020). To však nezlehčuje ani vypouštěné emise oxidu uhličitého, ba naopak. Co se týče hovězího masa na jeden kilogram je vypočítaná hodnota 26,5 kilogramu emisí CO2. Takový 300 gramový hovězí steak tedy může mít až 8 kilogramovou emisní stopu CO2. Pro představu, kilogram krůtího, či kuřecího masa vyprodukuje o pětkrát méně emisí CO2, tedy 5 kilogramů (Český rozhlas, 2017). Pokud by se maso nahradilo sýrem, či luštěninovou náhražkou masa CO2 stopa by ještě více klesla.

    Lidé by se proto měli zamyslet nad svou každodenní volbou obsahu svého talíře, ať už z pohledu omezení své emisní stopy, či zdravé zpestření svého jídelníčku.

    Český rozhlas. (2017). Maso, sýr i chřest patří mezi potraviny, které nejvíc poškozují klima. Dostupné 19. 5. 2023 z: https://wave.rozhlas.cz/maso-syr-i-chrest-patri-mezi-potraviny-ktere-nejvic-poskozuji-klima-5964935

    Šablatura, J. (2020). Kde vzniká CO₂ a proč se tak moc řeší? Snaha o snižování emisí má opodstatnění. Dostupné 19. 5. 2023 z: https://vtm.zive.cz/clanky/kde-vznika-co-a-proc-se-tak-moc-resi-snaha-o-snizovani-emisi-ma-opodstatneni/sc-870-a-202154/default.aspx

    To se mi líbí

  4. Jindřich Černý avatar
    Jindřich Černý

    Kdykoliv se objeví nějaký článek nebo pobídka k tomu, abychom snížili konzumaci hovězího masa, říkám si, o kolik bychom tedy měli konzumaci snížit? Autorka článku říká „…vynechat jednou za čas…“. Toto není přímo narážka na autorku, ale spíše otázka na širokou veřejnost. Pokud konzumuji hovězí maso v jakékoliv podobě jednou měsíčně, mel bych např. dva měsíce v roce držet hovězí „půst“, abych splnil požadované snížení konzumace hovězího masa, které povede (pokud by tak učinili i všichni mi soukmenovníci) ke zlepšení environmentu, respektive snížení dopadů vypouštěného metanu z krav?

    V dnešní době již existují experimentální metody, které mají zabránit nadměrné produkci metanu krav; jedná se o vakcínu vyvinout speciálně proti mikrobům, které způsobují nadměrnou produkci metanu u krav. Není to jen o vakcíně, ale také o dietě, kterou zvířata jí, respektive dietě, která by také vedla ke snížení nadměrné produkce metanu.

    Jak bylo řečenou v mém komentáři kolegyni, která psala o hovězím mase a vegetariánství, byť je pravdou, že krávy v tuto chvíli skutečně svou produkcí metanu silně přispívají k dnešním environmentálním problémům, zároveň je důležité zmínit, že určitě nedochází k nedostatku sóji nebo obilovin. Jak jsem psal v předešlém komentáři kolegyni, např. v Indii je nadměrná produkce sóji velikým problémem, kdy lokální kozumenti jsou utlačování na úkor těch žijících např. v USA a stejně tak „produkce palmového oleje, který je také často používám jako náhražka místo olejů a sádla, způsobuje v zemích jako Indonésie a Malajsie podobné problémy jako sója v Indii“ (Černý, 2023).

    Za mě, pokud odpovím na otázku autorky na konci příspěvku – dokážu si představit jíst masou jen dvakrát týdně, pokud to tak zrovna budu cítit. Jinak konzumuji osobně maso častěji a spíše se řídím vlastním uvážením, byť hovězí maso tvoří jen menší část. Zároveň bych rád reagoval na odstavec nad tím – konzumace hamburgerů není přímo spojena s tloustnutím a nemá přímou spojitost se sedavým způsobem života některých z nás.

    A i když zdravotní kontraindikace mohou tuto souvislost nést, důležitější než vzbuzování emocionální stránky na straně čtenáře je důležitější zaměřit na to, o čem autorka v daném odstavci také muví – správnou osvětu a jak jsem psal ve zmiňovaném komentáři k příspěvku předešlé kolegyně – na individualizaci dopadů rozhodnutí, místo na globální explanaci, ve které se jako jednotlivci ztratíme, protože si taková čísla jednoduše nedokážeme převést na vlastní osobu a tedy se „vlastně nic neděje“. Stejně tak kvituji hledání alternativ a řešení, např. rodokmeny zvířat, humánnější zacházení nebo udržitelné hospodářství.

    BBC. (2019). The cows that could help fight climate change. Dostupné 15. 5. 2023 z: https://www.bbc.com/future/article/20190806-how-vaccines-could-fix-our-problem-with-cow-emissions
    Černý, J. (2023). Můj talíř moje volba aneb ano i ryba je maso – komentář. Dostupné 15. 5. 2023 z: https://econenviujep.blog/2023/03/24/muj-talir-moje-volba-aneb-ano-i-ryba-je-maso/

    To se mi líbí

Napsat komentář