Autor: Šárka Novotná
A na talíř mi nesahejte! Se ozve z úst mnohých lidí, když se začne mluvit o alternativnějších a zároveň udržitelnějších způsobech stravování. Ono vlastně ani není divu, když je většina těchto typů jídelníčků spojena s poměrně výraznou kontroverzí. Málo kdo by si ovšem propojil svá vlastní dietní rozhodnutí s otázkou životního prostředí. Zajisté se ovšem shodneme na tom, že zhoršující se životní prostředí má přímý vliv na každou živou bytost. Jednoduše řečeno máme tendenci přehlížet svá vlastní jednání na té potažmo co nejnižší úrovni, kterou je třeba náš jídelníček, a spojovat si ho s tak obrovským jevem jako je globální změna klimatu. Jak by přece například jeden hovězí steak, který si dávám jednou za měsíc mohl zhoršit stav celé planety? V současné době je ovšem většina lidí zajisté seznámena s tím, že náš dosavadní způsob života zapříčinil výrazné poškození životního prostředí. Minimálně si dovolím tvrdit, že každý člověk alespoň jednou za život slyšel slovo klimatická změna. Nicméně také přibývá procento lidí, kteří byli s tímto jevem již konfrontováni tváří v tvář, a to zejména kvůli měnícímu se klimatu, a to právě v důsledku neustálého ničení životního prostředí. Není proto žádným překvapením, že každým dnem přibývají lidé snažící se podnikat určité kroky k tomu, aby svým každodenním jednáním alespoň částečně zabraňovali jeho ničení a zpomalovali tak tím tuto negativní tendenci. Takovýmto osobním krokem k pozitivní změně může být právě omezení konzumace živočišných produktů tedy vegetariánství či veganství, které v sobě komponuje spoustu kladných enviromentálních dopadů, jež samozřejmě jdou ruku v ruce s etickými důvody, což v mnoha lidech ještě více znásobí potřebu pro změnu, a to mnohdy i za cenu zásadní změny jídelníčku. Pod pojmem vegetariánství si můžeme představit jídelníček, který v sobě obsahuje vše kromě masa. A nyní si pojďme pro klid duše definovat, co to maso vlastně je. Maso je kosterní svalovina spolu s dalšími zvířecími tkáněmi, které může člověk konzumovat (Společnost pro výživu, 2018). Takže překvapivě do této oblasti spadají i ryby, mořské plody a například i šunka, což zmiňuji pro ty z vás, kteří by si po přečtení tohoto blogového příspěvku chtěli vyzkoušet vegetariánství na vlastní kůži. Po vstupu do tradičních českých restaurací vás totiž může například zaskočit otázka: „A rybu si dáte?“ Musím ale uznat, že za posledních pět let se osvěta českých restauratérů v této oblasti výrazně zvýšila. Veganství na druhé straně představuje typ jídelníčku, kde konzument spolu s masem nejí žádné živočišné produkty. Takže se k ne konzumaci masa přidávají mléčné výrobky, vejce a med, což má ještě mnohem lepší vliv na životní prostředí než samotné vegetariánství. Ovšem málo kdo je schopný si sestavit svůj vlastní jídelníček tak, aby byl dostatečně šetrný k životnímu prostředí a zároveň tak respektoval nutriční potřeby svého vlastního těla. Mnohdy se proto stává, že lidé v návaznosti na své dietní chyby onemocní a pak křičí do světa, jak jsou tyto jídelníčky nebezpečné a často tak překřičí tiché skupiny lidí, kteří se vegetariánsky či vegansky stravují po mnoho let, a to bez jakýchkoliv zdravotních obtíží. Uznávám, že vegetariánství či veganství rozhodně není pro každého, ale každý může udělat kompromis a lehce omezit konzumaci masa či živočišných produktů čímž ulehčí našemu životnímu prostředí a zároveň ze sebe bude moci mít dobrý pocit, protože výrazně zamezí týrání a zabíjení zvířat, ke kterému dochází každý den, a to jen pro uspokojení našich chuťových pohárků.
Z environmentálního hlediska vegetariánství a veganství ovlivňuje:
- Snížení globálního oteplování, protože chování zvířat na maso produkuje více skleníkových plynů než dopravní prostředky, a to podle studie OSN z roku 2006
- Zabraňování nadměrné produkci CO2, a to podle zprávy OSN, kde je uvedeno, že využívání půdy pro živočišnou výrobu produkuje velké množství nebezpečných skleníkových plynů
- Snížení výskytu metanu v atmosféře, protože samotné krávy jsou odpovědné za 37 % celkového metanu ve vzduchu
- Šetření vodou, protože na kilo hovězího masa se spotřebuje v rozmezí 13 000 – 100 000 litrů vody. Kdežto na kilo pšenice to je 1 000 – 2 000 litrů vody
- Zamezení znečištění pramenů, řek a oceánů -> méně hormonů, antibiotik, pesticidů a hnojiv v půdě a spodních vodách
- Zabraňování erozi půdy a kácení deštných pralesů -> pěstování sóji a jiných krmných plodin na území deštných lesů, nevhodná péče o půdu
- Zamezení poškozování původních stanovišť pro divokou a ohroženou zvěř
- Redukce výskytu antibiotik, růstových hormonů a chemikálií v přírodě, ale i v lidském organismu
- Snížení ekologické stopy jedince
- Zajišťování udržitelnosti životního prostředí (Down to Earth, 2023).
I přes to, že těchto 10 výše zmíněných důvodů pro rozhodnutí se ke změně jídelníčku má pozitivní vliv na životní prostředí, tak rozhodně není nutné, aby každý jedinec musel ze dne na den svůj jídelníček transformovat. Jakákoliv sebemenší změna by měla být iniciována zejména z vnitřní pohnutky, a nikoliv ze strachu o klima. Poslouchejme tak tedy svá těla, abychom byli zdraví a pokud se budete příště v obchodě rozhodovat co si koupit, tak si vzpomeňte na tento článek a třeba alespoň redukujte počet živočišných produktů ve svém nákupním košíku. To jako první krok rozhodně postačí.
Děkuji, Šárka Novotná.
Zdroje:
Dishing out health. (2021). Roasted veggie glow bowls. Dostupné 16. 3. 2023 z: https://dishingouthealth.com/roasted-veggie-glow-bowls/
Down to Earth. (2023). Top 10 Reasons Why It’s Green to Go Veggie. Dostupné 11. 3. 2023 z: https://www.downtoearth.org/go-veggie/environment/top-10-reasons
Společnost pro výživu. (2018). Maso. Dostupné 11. 3. 2023 z: https://www.vyzivaspol.cz/maso/
Společnost a životní prostředí 
Napsat komentář