Společnost a životní prostředí

Společnost a životní prostředí

Jak se s méně plasty dostat z propasti

Autor: Denisa Mrázková

Už jste si někdy stoupli na váhu a rozhodli se, že je potřeba snížit svou hmotnost? Přesně pro to se rozhodly obchodní řetězce v podobě plastů, a tak stejně jako při hubnutí se daly na udržitelnou cestu. K úbytku na váze dochází jak u plastových lahví, tak kelímků, obalů od uzenin a mléčných výrobků i mikrotenových sáčků. Nejen obchodní řetězce se snaží držet čtyř základních principů, které napomáhají neplýtvat plasty zbytečně. Jedním z principů je již zmíněné snižování hmotnosti. Dále je potřeba zaměřit se na správné recyklování tohoto zdroje. Další možností se nabízí nahradit plastový obal jiným zdrojem. Nakonec lze plastový obal opakovaně využít a hned ho nelikvidovat (Replastuj, 2022b).

Je zřejmé, že se bez plastů již neobejdeme, a tak se podniky snaží vymýšlet, jak s tímto zdrojem efektivně naložit. Se zaměřením na obchodní řetězce začala například prodejna Tesco prodávat vybrané produkty ve 100 % recyklovaných obalech, prodejna Kaufland nepoužívá plastová víčka určená na jedno použití, prodejna Billa poskytuje svým zákazníkům recyklované příruční košíky určené k nakupování, avšak s nejefektivnějším trendem prozatím přichází prodejna Albert, která chce svým zákazníkům umožnit bezobalový způsob prodeje (Replastuj, 2022a). S bližšími čísly přišla prodejna Lidl, která díky zužování obalů, fólií až úplného odstranění dokázala ušetřit několik stovek tun plastů ročně (ČTK, 2022). Do roku 2017 poskytovaly obchodní řetězce nákupní igelitové tašky zdarma, ty se však kvůli velké spotřebě musely zpoplatnit. Díky tomu začalo mnoho lidí využívat tašky papírové, látkové i retro síťové. Podobně jsou nahrazeny i mikrotenové sáčky, které se využívají pro odnos zeleniny, ovoce či pečiva (Janda, 2022).  

Mimo to, také často narážíte na ulici nebo v přírodě na pohozená víčka od PET lahví nebo na lahve samotné? Z tohoto důvodu se přichází s dvěma novými možnostmi, které mají snížit míru odpadu těchto produktů v okolním prostředí a přispět tak k ochraně životního prostředí. U víček dojde k připevnění hrdlu lahve takovým způsobem, aby nedošlo ke klasickému odšroubování (Vaňous, 2022). Nabízí se otázka, zdali půjde z lahve dobře pít a kolik lidí se pokusí víčko odtrhnout? Ještě aktuálnějším tématem je snaha zavést zálohování plastových lahví a hliníkových plechovek. Tento způsob se již v několika zemích uplatňuje, Česká republika však o zavedení uvažuje až od letošního roku. Motivujícím prvkem pro lidi bude vratná záloha, která by mohla dosahovat výše až pěti korun za jeden obal. Automaty na výkup plastových lahví by se nacházely především v obchodních řetězcích (Cechl, 2023). Začali byste vracet plastové lahve do automatů nebo je raději hodíte do žlutého kontejneru?

Diskutabilním tématem je také okurka v plastovém obalu. Obchodní řetězce se snaží snížit hmotnost plastů kde jen to jde, ale tato zelenina je stále balena do průhledné fólie. Ačkoliv není tato forma příliš ekologická, má svou velkou výhodu. Okurka vydrží bez plastového obalu čerstvá přibližně čtyři dny, kdežto v plastovém obalu se její trvanlivost prodlužuje až o 10 dnů (Štěpán, 2020). Otázka je, kterou okurku by si zákazník při stejné ceně za kus koupil. Je důležité si uvědomit, že v některých případech je potřeba přistoupit pro naše dobro na méně ekologické způsoby. A co vy, soudíte produkt podle obalu? 

Zdroje:

Cechl, P. (2023). Tři až pět korun za PET či plechovku? Řetězce jsou pro zálohování. Dostupné 20. 3. 2023 z: https://www.novinky.cz/clanek/ekonomika-tri-az-pet-korun-za-pet-ci-plechovku-retezce-jsou-pro-zalohovani-40421819

ČTK. (2022). Lidl splnil svůj „plastový“ závazek o celé tři roky dříve. Dostupné 20. 3. 2023 z: https://www.ceskenoviny.cz/zpravy/lidl-splnil-svuj-plastovy-zavazek-o-cele-tri-roky-drive/2277057

Janda, J. (2022). Řetězce zavádějí nekonečné sáčky také u pečiva. Vracejí se i síťovky. Dostupné 20. 3. 2023 z: https://www.denik.cz/ekonomika/retezce-zavadeji-nekonecne-sacky-take-u-peciva-vraceji-se-i-sitovky.html

Replastuj. (2022a). Udržitelný supermarket. Dostupné 20. 3. 2023
z: https://www.replastuj.cz/blog/udrzitelny-supermarket

Replastuj. (2022b). Zbořme mýty o plastu a vraťme se k jeho správnému vnímaní. Dostupné 20. 3. 2023 z: https://www.replastuj.cz/#pravda

Štěpán, R. (2020). Okurky v plastu: pro i proti ve zkratce. Dostupné 20. 3. 2023
z: https://www.nasezahrada.com/okurky-v-plastu-pro-i-proti-ve-zkratce/

Vaňous, P. (2022). Půjde z toho pít? Nápojáři už chystají PET lahve s víčky na poutkách. Dostupné 20. 3. 2023 z: https://www.denik.cz/ekonomika/pet-lahve-s-vicky-na-poutkach.html

Posted

in

by

lenkacamrovaemailcz

Tags:

Comments

5 komentářů: „Jak se s méně plasty dostat z propasti“

  1. Johan Haiblík avatar
    Johan Haiblík

    Ano, plasty jsou mimo jejich užitečnost i velkým problémem. Jedním ze způsobů, jak snížit používání plastů, je používání opakovaně použitelných tašek, lahví a nádob namísto jednorázových plastových ekvivalentů. Tím se nejen sníží množství vyprodukovaného plastového odpadu, ale také se dlouhodobě ušetří peníze. Kromě toho mohou podniky sehrát velkou roli tím, že přejdou na ekologické obaly a nabídnou pobídky pro zákazníky, kteří si přinesou vlastní opakovaně použitelné tašky nebo kelímky.

    Dalším aspektem, který je třeba zvážit, je používání alternativních materiálů. Stále populárnější jsou například biologicky rozložitelné plasty vyrobené z přírodních materiálů, jako je kukuřičný škrob, bramborový škrob nebo dokonce řasy. Přestože mají stále určitá omezení, jako je kratší trvanlivost a vyšší výrobní náklady, mají potenciál výrazně snížit dopad plastového odpadu na životní prostředí.

    Zároveň podpora recyklace a nakládání s odpady je zásadní pro zajištění správné likvidace a recyklace plastového odpadu. Toho lze dosáhnout prostřednictvím vzdělávacích a osvětových kampaní a také zaváděním účinných recyklačních programů a zařízení.

    Je důležité si uvědomit, že snižování množství plastového odpadu vyžaduje komplexní přístup, který zahrnuje kombinaci snižování používání plastů, zavádění alternativních materiálů a podporu recyklace a nakládání s odpady. Přijetím těchto kroků se můžeme dopracovat k udržitelnější a ekologičtější budoucnosti.

    Havel, M. (2019). O plastech, nutnosti snižovat jejich spotřebu a jejich recyklaci. Dostupné z: https://arnika.org/novinky/o-plastech-nutnosti-snizovat-jejich-spotrebu-a-jejich-recyklaci

    To se mi líbí

    Odpovědět
  2. Kamila Dvořáková avatar
    Kamila Dvořáková

    Supermarkety se sice snaží snížit zbytečné plýtvání plastů, ale omezit plasty není vůbec jednoduché. Ačkoliv autorka zmiňuje, že některé obchodní řetězce zavádějí recyklovatelné alternativy, musíme se zaměřit hlavně na ekologickou stopu alternativního materiálu už od jeho vzniku. Započítává se sem například spotřeba vody, emise, doprava, vliv na klima nebo třeba toxicita (Freidinger, 2018).

    Johan ve svém komentáři zmiňuje použití alternativního materiálu vyrobeného z přírodních materiálů. Není to špatný nápad, ale chemický vzorec takového bioplastu je stejný jako u plastu z ropy a jejich výroba je více zatížena emisemi skleníkových plynů. Pragmatickým důvodem pro výrobu bioplastů jsou tak spíše tenčící se zásoby ropy (Udržitelný obal, 2020).

    S jednou myšlenkou jak změnit kulturu využívání plastů v supermarketech přišel švýcarský obchodní řetězec Migros. Tento řetězec se snaží, aby plastové obaly, které si přineseme domů ze supermarketů, neputovali do žlutých popelnic, ale zpátky do supermarketu, který z nich vyrobí obaly nové. Plasty se dostávají do speciálních sběrných pytlů, které poté směřují na třídění a následně se vyrábí plastový regranulát. Migros používá na výrobu novych obalů zhruba polovinu sesbíraného plastu, ale do budoucna chce dosáhnout až 70 % (Němcová, 2020).

    Švýcarsko oproti České republice třídí méně, ale naopak se zbavilo skládek, přičemž v ČR skončí až 40 % plastu na skládkách (Němcová, 2020).
    Zodpovědnost za omezení “hmotnosti” plastů mají supermarkety. Jak se k tomu postaví? Nebo bude pouze na nás se adaptovat na bezobalovou kulturu?

    Freidinger, J. (2018). Jak na plasty v supermarketech. Greenpeace. Dostupné 23.4.2024 z: https://www.greenpeace.org/czech/clanek/1854/jak-na-plasty-v-supermarketech/
    Němcová, V. (2020). Supermarket sbírá sám od zákazníků plasty a vyrábí z nich nové obaly. Ekonews. Dostupné 23.4.2023 z: https://www.ekonews.cz/supermarket-sbira-sam-od-zakazniku-plasty-a-vyrabi-z-nich-nove-obaly/
    Udržitelný obal. (2020). Bioplasty: náhrada plastových obalů nebo jen ekologický výmysl? Udržitelný obal. Dostupné 23.4.2023 z: https://udrzitelnyobal.cz/bioplasty-nahrada-plastovych-obalu-nebo-jen-ekologicky-vymysl/

    To se mi líbí

    Odpovědět
  3. Sabina Rothová avatar
    Sabina Rothová

    Plasty jsou skutečně velký problém, který se některé státy snaží řešit, jako například výměnou za platových brček na papírová nebo zálohovými petlahvemi. Avšak stále to není dostatečné. Jak bylo zmíněno ve článku, plasty je využívají jako obal i na věci, na kterých potřeba nejsou, jako je například ta zmíněná okurka, což je až poúsměvné, že to někoho vůbec napadlo zabalit. Dle zpravodajství Evropského parlamentu (2021) by mohlo tímhle tempem v roce 2050 plavat v mořích více plastů než ryb.
    Ale myslím si, že Evropa se plasty snaží omezovat oproti asijským zemím, kde několik plastů zabalí do dalších plastů. Právě z Asijských řek pochází více než 80 % plastů, které pak putují dále do oceánů. Okolo 1/3 světového znečištění v mořích mají na svědomí Filipíny. (Czechcrunch, 2022)

    Zpravodajství Evropský parlament. 2023. Plasty v oceánech: fakta, důsledky a nová opatření. 18.5.2023. Dostupné z: https://www.europarl.europa.eu/news/cs/headlines/society/20181005STO15110/plasty-v-oceanech-fakta-dusledky-a-nova-opatreni-eu-infografika
    Czechcrunch. 2022. Nerozložitelnému odpadu na stopě. 80 procent plastů v oceánech pochází z asijských řek. 18.5.2023. Dostupné z: https://cc.cz/nerozlozitelnemu-odpadu-na-stope-80-procent-plastu-v-oceanech-pochazi-z-asijskych-rek/

    To se mi líbí

    Odpovědět
  4. Jindřich Černý avatar
    Jindřich Černý

    Redukce plastů a plastových obalů je důležitým krokem ke zlepšení stavu našeho okolí. Mnoho lidí letmo pohazuje kolem sebe plastové obaly od tatranek, nanuků nebo rovnou celé lahve. Jak se k plastům tedy staví supermarkety? Jak kolegové řekli, každý supermarket se snaží najít svou cestu.

    Přesto je spousta produktů, které stále baleny v plastu jsou. Často mezi těmito produkty najdeme ovoce, zeleninu nebo jejich exotické „sousedy“. Dále různé sýry (babybel), salámky nebo také „multipack“ balení. Např. skupina Greenpeace argumentuje, že v případě multi packů by mohly řetězce nabízet stejnou slevu při zakoupení daného množství po kusech a tedy ušetření plastu, který by původně takové balení uchovával.

    Další zajímavostí je, jak např. ve Velké Británii využívají některé řetězce doplňujících stojanů, které obsahují nejen tekutiny, ale také suché produkty, jako rýži či semenné plody. Zákazník tedy přijde s vlastním obalem nebo nádobou a nasype si do ní, kolik potřebuje. Stejně tak to funguje i s nápoji – zákazník může využít tzv. refill stations. Podle mého názoru je hlavně na supermarketech, aby šly ostatním příkladem, ale na druhé straně se nesnažily za každou cenu odstranit plasty, kde to tak úplně nedává smysl nebo kde zatím nebyla nalezena dostatečně vhodná alternativa.

    Greenpeace. (2020). How supermarkets can halve the plastic packaging. Dostupné 15. 5. 2023 z: https://www.greenpeace.org.uk/news/how-supermarkets-can-halve-plastic-packaging/#:~:text=One%20easy%20way%20for%20supermarkets,equivalent%20number%20of%20single%20packs.

    To se mi líbí

    Odpovědět
  5. Zelená revoluce v kelímcích: Jak papírová víčka bojují proti plastové epidemii – Společnost a životní prostředí

    […] návaznosti na blogový příspěvek “Jak se s méně plasty dostat z propasti” se obchodní řetězce snaží spojit své úsilí a snižovat plastový odpad. V dnešní […]

    To se mi líbí

    Odpovědět

Napsat komentář