Autoři: Chaloupka, Lachman, Tocauer
Sportovní události představují zdroj vzrušení a radosti pro miliony fanoušků po celém světě, ale také jsou významným faktorem, který negativně ovlivňuje životní prostředí. Vysoká návštěvnost významných sportovních akcí sebou přináší řadu problémů, jako je produkce odpadu, vysoká spotřeba energií, doprava a s ní spojené zvýšené emise uhlíku stejně jako je rozebíráno v příspěvku vliv sportovních událostí na životní prostředí. S rostoucím povědomím o dopadu lidských aktivit na životní prostředí je stále naléhavější, aby sportovní kluby přijaly opatření ke snižování své ekologické stopy. V rámci tohoto snažení nejde jen o ochranu životního prostředí, ale také o vytváření udržitelných modelů, které mohou dále sloužit jako inspirace pro ostatní odvětví a další oblasti lidské činnosti (Sotiriadou a Hill, 2015).
Ochrana životního prostředí se v rámci organizování sportovních událostí projevuje různými opatřeními, jako je přechod na obnovitelné zdroje energie, snižování spotřeby plastů a podpora recyklace.
V následující části článku jsou představeny příklady již zavedených opatření spravovaných světově známými sportovními kluby.
V červenci 2010 se Manchester United FC, jako jeden z nejznámějších sportovních klubů na světě, vydal na cestu udržitelnosti prostřednictvím iniciativy „Reds Go Green“. Zmíněný klub se stal 250. společností ve Spojeném království, která dosáhla standardu Carbon Trust Standard. S kapacitou stadionu Old Trafford (75 tis. osob) se klub zaměřuje na shromažďování a recyklaci potravin a plastu, využívání čisté energie a efektivní dopravu pro fanoušky (Vogel, 2019).
Pro další příklad se přesuneme do Nizozemska. Amsterdam aréna, sloužící jako domácí hřiště nizozemského fotbalového týmu Ajax, je příkladem udržitelnosti, a to díky svým inovativním prvkům. Arénu pohání více, než 4000 solárních panelů spolu s větrnou turbínou v tradičním holandském stylu. Hlavní budova obsahuje eskalátor generující energii, zatímco stadion využívá systém skladování energie poháněný bateriemi druhé životnosti z použitých elektrických vozidel. Tyto baterie dodávají energii nejen stadionu, ale v případě potřeby také přerozdělují energii sousedním komunitám, čímž snižují zatížení rozvodové sítě. Dešťová voda shromážděná ze střechy stadionu se využívá k zavlažování travnatého hřiště, což
výrazně snižuje spotřebu sladké vody. Využití zbytkového tepla k zamezení námrazy na hřišti lze považovat za další inovativní příklad udržitelného přístupu, který minimalizuje plýtvání energií (Vogel, 2019).
Co se týče sportovních klubů v České republice a jejich přístupu k ochraně životního prostředí, tak jejich angažovanost je poměrně nízká, avšak i přes to se najdou příklady, které by byly poměrně snadné zavést i v menších klubech či sportovních organizacích. Fotbalový tým AC Sparta Praha, SK Slavia Praha a několik dalších klubů využívá vratných kelímků, na které jsou zálohy 50 Kč. Takové řešení je levné, efektivní a lze zavést i v menších klubech či sportovních organizacích. Dalším příkladem je nedávná spolupráce týmu Real Betis a AC
Sparta Praha, kdy před vzájemným zápasem vysadili několik desítek stromů. Taková spolupráce by mohla být snadno proveditelná a nastavena pravidelně při zápasech mezi všemi kluby.
V návaznosti na předchozí spolupráci je třeba zmínit projekt ForeverGreen, který provozuje právě klub Real Betis. ForeverGreen je projekt, který spojuje fotbalové fanoušky, týmy a organizace, které se chtějí zapojit do ochrany životního prostředí, a podniká různé společné akce, které pomáhají obnovovat a zachraňovat přírodu. Podobný projekt by bylo možné
vytvořit v ČR se zaměřením na přírodu v České republice, kde by se tedy řešily spíše místní problémy (Mabon, 2023).
Sportovní kluby se stávají důležitými aktéry v ochraně životního prostředí, jak ukazují příklady jako Reds Go Green od Manchester United FC a jejich inovativní opatření Amsterdam arény. V České republice je prostor pro podobné ekologické iniciativy, které mohou inspirovat i ostatní odvětví k udržitelnému přístupu a snížit tak ekologickou stopu.
Zdroje:
Mabon, L. (2023). Football and climate change: what do we know, and what is needed for an evidence-informed response? .Climate Policy, 23(3), 314-328.
Sotiriadou, P., a Hill, B. (2015). Raising environmental responsibility and sustainability for sport events: A systematic review. International journal of event management research, 10(1), 1-11.
Vogel, E. (2019). Impressive Examples of Sports Teams Going Green. [LinkedIn článek]. Dostupné z: https://www.linkedin.com/pulse/impressive-examples-sports-teams-going-green-ericvogelfbclid=IwAR2CqyKMhL6DGHQUdkwyP_vj8cPFO1jfo6VaxuUEejV4Yb6bbXveHsNb1XY
Společnost a životní prostředí 
Napsat komentář