Společnost a životní prostředí

Společnost a životní prostředí

Více jak kapka vody? Lze využívat dešťovou vodu i v panelových či bytových domech?

Autor: Klára Ryľaková

Už jste někdy v Česku viděli barel s vodou na střeše panelového nebo bytové domu? Že ne? Abych pravdu řekla, já jsem si toho u nás v České republice také nikdy nevšimla, za to v zahraničí jsou takovéto barely s vodou poněkud častěji používané. Je to spíše dáno tím, že tento systém využívají chytré domácnosti, a to konkrétně rodinné domky, pro které je tento trend poněkud dostupnější. V tomto článku se nebudu zaobírat tím, jak dešťovou vodu sbírat a následně ji shromažďovat. Tomuto tématu se již věnuje článek s názvem „Dešťová voda a
její využití“ na tomto blogu.

Bytové domy jako i rodinné domy mohou žádat o dotaci k podpoře využití dešťové vody. Mohou ji využívat bytové domy, které mají 4 a více bytů a ve většině případů slouží k trvalému bydlení (minimálně 51 % plochy). O dotaci mohou žádat vlastníci stávajícího bytového domu, stavebníci nového bytového domu, SVJ stávajícího bytového domu a pověření vlastníci jednotky. Využití dešťové vody je sice energeticky levnější, avšak se prodraží cena bytů v bytovém domě. (Zakra, 2022)

Jedním z příkladů využití dešťové vody v České republice je např. Praha 12, kde je
v současné době vybudováno již několik nádrží na sběr dešťové vody. Pražská energetická společnost pomohla vystavět nádrž na sběr vody pro sídliště na zalévání zahrádek. V roce 2021 byla prověřována možnost realizace vybudování systému na použití dešťové vody, a to konkrétně na 11 patrovém domě. Je velkým problémem, že zde nemohou být použity klasické okapy, po kterých by voda stékala do nádrže. Tento projekt je součástí Adaptační strategie. Dalším příkladem je pražský bytový dům Rarach U cukrovaru, který je naplánován
nízkoenergeticky, sběr dešťové vody je zde vyřešen podzemní nádrží. (Gnosis, 2021), (Počítáme s vodou, 2015)

Příklady k tomuto tématu lze najít i v zahraniční. Prvním příkladem je ekologické
sídliště BedZED v Suttonu v jižním Londýně, které je taktéž nízkouhlíkové a využívá se zde systém sběru dešťové vody. Druhým příkladem, který se nachází ve vzdálené Americe je tzv. The Solaire. Jedná se o rezidenční výškovou budovu, první v USA, která je „zelená“, a to není myšleno barvou. Využívá plno ekologických prvků a jedním z nich je právě zadržování dešťové vody, kterou následně využívá. (The Solaire, 2024), (Bioregional, 2019)

I výhody a nevýhody doprovázejí využití dešťové vody v panelových a bytových domech. Hlavní výhodou je hojné využití a rychlá spotřeba dešťové vody, ta by se však mohla řadit i do negativ, jelikož by na některé lidi v domě nemusela vystačit. Jednou z hlavních nevýhod je malá plocha střechy v bytových nebo panelových domech na počet lidí žijících v těchto jednotkách. Toto řešení by se spíše vyjímalo u řadových domů, které mají méně pater než panelový dům, kde by v tomto případě muselo být vyřešeno, jak zvětšit prostor pro sběr dešťové vody, aby vystačila na všechny obyvatele domu. (Součková, B., 2011)

Co se týče mého osobního názoru, sběr dešťové vody by mohl fungovat spíše u
nižších panelových či bytových domů, protože by jinak nashromážděná dešťová voda nemusela vystačit na všechny obyvatele bytové jednotky, což by mohlo způsobit rozpory. Také by bylo nákladnější vystavět systém na sběr dešťové vody v tak vysoké budově jako je panelový dům o více jak 5ti patrech. Příkladů panelových nebo bytových domů, které využívají tento systém není mnoho. Může to tedy být známka toho, že to není natolik efektivní, aby se to dalo využívat? Nebo to má i jiné důvody?

Jaký je Váš názor na toto téma? Podpořili byste více tento nápad v České republice? Vaše myšlenky nebo nápady můžete zanechat v komentáři pod tímto příspěvkem.

Zdroje:
Bioregional. (2019). BedZED: The story of pioneering eco-village. Dostupné dne 14.03.2024 z: https://www.bioregional.com/resources/bedzed-the-story-of-a-pioneering-eco-village

Gnosis. (2021). V Praze 12 „počítáme s vodou“. Dostupné dne 14.03.2024 z:
https://magazin.gnosis.cz/v-praze-12-pocitame-s-vodou/

Počítáme s vodou. (2015). Bytový dům Rarach projektu U cukrovaru v Praze. Dostupné dne 14.03.2024 z: https://www.pocitamesvodou.cz/mapa-prikladu/#main-content

Součková, B. (2011). Využití dešťové vody v bytovém domě. Littera Scripta, roč. 4, č. 1, s. 203–215. ISSN 1802-503X.

The Solaire. (2024). Raising the Bar for Green Living. Dostupné dne 14.03.2024 z:
https://www.thesolaire.com/green-story

Zakra. (2022). Dotace Dešťovka pro bytové domy dává smysl. Dostupné dne 14.03.2024 z: https://www.zakra.cz/blog/dotace-destovka-pro-bytove-domy

Posted

in

by

lenkacamrovaemailcz

Tags:

Comments

6 komentářů: „Více jak kapka vody? Lze využívat dešťovou vodu i v panelových či bytových domech?“

  1. Hana Homolková avatar
    Hana Homolková

    Tématem, kterým se tento článek zabývá je dle mého názoru velmi aktuální téma. Svět se potýká s nedostatkem pitné vody a tento problém by se částečně odstranil, díky vyššímu využívání dešťové vody. Dle mého názoru jde dešťovou vodu využívat spíše u rodinných domů, které mají například i zahradu. Zde má dešťová voda širokou škálu využití jako je například zavlažování trávníků či jakékoliv zalévání na zahradě. (TZB.info, 2024) 

    Využívání dešťové vody v panelových domech je zajímavý koncept jak pomoci životnímu prostředí. Možnou překážkou realizace tohoto konceptu je, že panelové domy v České republice jsou poměrně staré a realizace by mohla být velmi náročná. Další možnou překážkou fungování tohoto konceptu je možná nedostatečná informovanost o využívání dešťové vody, aby tento koncept fungoval je potřeba určité osvěty lidí v České republice.

    I když existují možné překážky tohoto konceptu, tak se ztotožňuji s názorem autorky článku, že by dešťové nádrže mohly fungovat v menších bytových domech než v několika patrových panelových domech. A kdo ví? Je možné, že za pár let bude tento koncept možné realizovat i na vysokých panelových domech, díky neustálému technickému rozvoji.

    Zdroj:

    TZB.info, (2024). Dešťová voda. Dostupné 12. 4. 2024 z : https://voda.tzb-info.cz/destova-voda

    To se mi líbí

    Odpovědět
  2. dvorakovadanuska avatar
    dvorakovadanuska

    Příspěvek se zabývá důležitým tématem, protože se stále více zemí potýká s nedostatkem vody. Jedním z řešení, jak nedostatku vody bránit, je právě snaha s ní neplýtvat. Souhlasím ale s autorkou článku, že není moc vidět, že by byly zrovna bytové domy v České republice vybaveny systémy na zadržování dešťové vody.

    Je to problém zejména starších objektů, velkých budov či bytových domů,  kde je největším problémem dohoda majitelů na tom, jaké případné úpravy v jejich domech realizovat. U nových domů je situace jiná, zde se ukazuje, že se stále více dostává do popředí snaha o šetření s vodou a volba metod, jak snížit náklady na její spotřebu. Proto u nových domů již architekti počítají s plány na technická řešení, aby bylo možné dešťovou vodu využívat. Je však vždy třeba důsledně zvažovat, zda se instalace systému vyplatí, jakou má záchytný systém kapacitu a kolik je potřeba vody k tomu, aby byla dostačující pro všechny obyvatele domu. (České stavby.cz, 2023)

    Souhlasím proto s autorkou článku v tom, že u bytových domů, které jsou vysoké, mají malou střechu a žije zde hodně obyvatel, není možné pokrýt dešťovou vodou jejich spotřebu. Zde je tedy dle České stavby.cz (2023) navrhováno řešení, že by takto vysoké domy musely počítat s tím, že by byly nedostatečné zásoby dešťové vody zajištěny pitnou vodou nebo vodou ze studny.

    I přesto je nutné zmínit, že je potřeba využívat co nejvíce dešťovou vodu proto, aby docházelo ke snižování spotřeby vody pitné, což jde ruku v ruce s tím, že snižujeme své náklady, ale zejména, a to je velmi důležité, ovlivňujeme pozitivním způsobem životní prostředí. (České stavby.cz., 2023)

    Souhlasím s autorkou článku, že je možné např. pro SVJ a bytová družstva čerpat dotace. Jako možný problém však vidím to, že je možné sice získat dotace z programu Nová Zelená úsporám na dešťovou a odpadní vodu, avšak  dotace je dle SFŽP (2024) poskytována pouze v tom případě, že bude systém na dešťovou či odpadní vodu realizován i se zateplením budovy nebo se solárními systémy nebo v případě, že budou instalovány i zdroje tepla. Což si myslím, že nebude určitě výhodné pro všechny SVJ a vlastníky bytových domů.

    Zdroje:

    České stavby.cz. (2023). Zachytávání dešťové vody ve velkých budovách a bytových domech. Dostupné 14. 4. 2024 z: https://www.ceskestavby.cz/clanky/destova-voda-ve-velkych-budovach-a-bytovych-domech-31888.html

    SFŽP. (2024). Dotace pro SVJ a bytová družstva. Dostupné 14. 4. 2024 z: https://novazelenausporam.cz/bytove-domy/svj-a-bytova-druzstva/

    To se mi líbí

    Odpovědět
  3. Petr Jeník avatar
    Petr Jeník

    Využívat dešťovou vodu v panelácích je myslím nereálné kvůli velkému počtu lidí v nich a s tím spojenou obrovskou spotřebou vody, kterou ani velká střecha paneláku prostě nedokáže pochytat a uskladnit. Při denní spotřebě 50 litrů na osobu na pouhé splachování záchodu by panelák se čtyřmi vchody po osmi patrech a tedy 64 bytovými jednotkami po třech lidech potřeboval cca 10 kubíků dešťovky na jediný den. Na rok tedy více než 3,5 milionů litrů vody.

    Plocha střechy takového domu však při šířce 12 metrů a délce 50 metrů je 600 metrů čtverečných a při průměrném ročním úhrnu srážek 700 mm nám každý metr plochy střechy dokáže nachytat 700 litrů vody a celá střecha tedy necelý půl milion litrů vody a za rok.

    Nachytaná dešťovka tedy nezajistí ani pětinu vody potřebné ke splachování záchodů a to nemluvím o tom, že dešťové srážky nejsou rovnoměrné.

    Na zachytávání dešťovky bych ale kvůli tomu určitě nerezignoval. Dovedu si dobře představit její zachytávání k jiným účelům jako například k zalévání trávníků na sídlištích, které v létě připomínají spíše poušť než trávníky. Určitě by to nestačilo k zalévání všech trávníků, ale vytvořit jakési zelené oázy uprostřed sídlišť se mi zdá jako fajn nápad a zakopat velké nádrže, svést do nich okapy a vodu z nich pak rozstříkávat do okolí pomocí čerpadla poháněného solární energií by nevyšlo ani tak draho. Ostatně jsou města, která se tímto směrem už vydávají. Například Přerov jednu takovou oázu už chystá (Přerovský Deník, 2023).

    Přerovský Deník, (2023),  U přerovských paneláků vznikne nová oáza. Dešťová zahrada s budkami pro netopýry, dostupné 16.4.2024 z https://prerovsky.denik.cz/zpravy_region/u-prerovskych-panelaku-vznikne-nova-oaza-destova-zahrada-s-budkami-pro-netopyry.html

    To se mi líbí

    Odpovědět
  4. Ladislav Turek avatar
    Ladislav Turek

    Tento článek je velmi zajímavý a přináší do popředí důležitou otázku využití dešťové vody v panelových a bytových domech. Je pravda, že v České republice je tento koncept stále poměrně nový, a ne tak rozšířený jako v jiných zemích. Autorka správně poukazuje, že existují také negativa, jako je malá plocha střechy pro sběr dešťové vody v těchto typech domů.

    Dešťová voda v panelových domech se v České republice opravdu málo vidí, protože v okolí lze zalévat akorát tak kytky na svém balkóně. V případě bytových domů dává využití dešťové vody na splachování toalety větší smysl.  Zakra.cz (2023) uvádí, že bytový dům o 45 obyvatelích za rok “prosplachuje” 410 m3 pitné vody. Nevýhodou je složitost řešení, kdy se do každého bytu musí udělat nové “stoupačky”. V kombinaci s využitím šedých vod a dotace se však i v tomto případě dostává návratnost k 10 až 12 letům od investice a stojí za to o investici uvažovat. O uvažování hrají několik faktorů jako například úhrn srážek, velikost a typ střechy (Zakra.cz, 2023).

    Je také důležité vzít v úvahu ekonomický aspekt. Jak autor uvádí, využití dešťové vody může zvýšit cenu bytů v bytovém domě. Nicméně, na druhou stranu, dlouhodobé úspory z nižší spotřeby pitné vody by mohly tyto náklady kompenzovat. Je tedy důležité podporovat a hledat způsoby, jak efektivně využívat dešťovou vodu i v panelových a bytových domech, s ohledem na udržitelnost, efektivitu a ekonomickou návratnost investice.

    Zakra.cz. (2023). Využití dešťové vody: 5 tipů, jak dešťová voda pomůže. Dostupné 17. 4. 2024 z: https://www.zakra.cz/blog/5-tipu-na-vyuziti-destove-vody

    To se mi líbí

    Odpovědět
  5. Sabina Drdová avatar
    Sabina Drdová

    Sběr dešťové vody jako ekologické řešení pro snížení spotřeby pitné vody a ochranu životního prostředí je velmi zajímavý koncept. Nicméně, jeho aplikace v panelových a bytových domech může být hodně problematická. Osobně souhlasím s názorem autorky, že sběr dešťové vody by mohl být efektivnější spíše u nižších staveb s nižším počtem bytových jednotek, kde by bylo snazší nashromáždit dostatečné množství vody na pokrytí potřeb domácností.

    Důležitým faktorem, který by byl vhodný zohlednit je také povědomí a ochota obyvatel domu využívat sběr dešťové vody. Pokud by byli obyvatelé domu nedostatečně informovaní o výhodách a možnostech tohoto systému, mohlo by dojít k nedostatečnému využití či opomíjení. Zároveň je také důležité řešit otázky týkající se hygieny a kvality vody.

    Z těchto důvodů si myslím, že by bylo rozumnější zaměřit se na jiné ekologické opatření v panelových domech, která by byla efektivnější a méně náročná na implementaci. Možná by bylo vhodnější investovat do energetických úsporných opatření či solárních panelů, které by mohly lépe odpovídat potřebám a možnostem panelových domů.

    I přesto však vidím potenciál sběru dešťové vody v rodinných domech a menších bytových domech, kde by mohl být tento systém úspěšněji implementován a využit k udržitelnějšímu hospodaření s vodou.

    To se mi líbí

    Odpovědět
  6. Šárka Malá avatar
    Šárka Malá

    I když se sběr dešťové vody u panelových domů v Česku může jevit jako nový a nezvyklý nápad, stává se z něj realizovatelný koncept s potenciálem pro ekologické i komunitní výhody. Autorka blogu správně poukazuje na to, že sesbíraná dešťová voda z panelových domů by pravděpodobně nestačila na splachování toalet pro všechny obyvatele, s čímž plně souhlasím. Je tedy důležité hledat další efektivní způsoby využití.

    Přestože se může zdát, že střechy panelových domů nabízejí relativně malou plochu pro sběr srážek, správně navržené a inovativní řešení mohou tuto plochu proměnit v efektivní zdroj pro sběr dešťové vody.

    Příkladem je novátorské sídliště, V Brně-Novém Lískovci se podařilo transformovat nevyužité prostranství na živý park s jezírkem, které je napájeno dešťovou vodou ze střech okolních budov. Sídliště má oddělenou splaškovou a dešťovou kanalizaci, což umožnilo snadné odvedení vody do jezírka. Tento krok vedl k vytvoření potůčku, který při dešti naplňuje koryto a vyústí do nádrže, kde je dešťová voda shromažďována. Tento projekt nejenže přinesl estetické oživení oblasti, ale také efektivně řeší problém s nadbytečnou vodou během deštivých období. Jezírko slouží jako centrální prvek parku, který nabízí obyvatelům místo pro odpočinek a hry pro děti, zároveň funguje jako důležitý prvek pro zadržení vody v krajině (Biben, 2020). Příklad z Nového Lískovce ukazuje, že i v hustě osídlených oblastech lze najít cesty, jak efektivně využívat dešťovku. Tento koncept by mohl být inspirací pro další oblasti.

    Rozšíření konceptu sběru dešťové vody na další sídliště by mohlo přinést nejen estetické zlepšení, ale i zvýšení ekologické udržitelnosti. Jako další možnost se nabízí vytvoření samostatných nádrží na dešťovou vodu pro každý panelový dům, které by byly určeny pro konkrétní účely, jako je například zavlažování zeleně. Tento přístup by nejen zkrášlil sídliště, ale také podpořil vytváření zelených atrií mezi budovami, které by mohly sloužit jako relaxační zóny pro obyvatele. Tato změna by mohla vést k aktivnějšímu zapojení obyvatel do péče o své okolí a posílit tak komunitního ducha. Je to krok k udržitelnějšímu a příjemnějšímu městskému životu.

    Zdroj:

    Biben, M. (2020). Když je voda zadarmo. Brněnské sídliště ji umí získat ze střech svých paneláků. Dostupné 3. 5. 2024 z: https://archiv.hn.cz/c1-66777160-kdyz-je-voda-zadarmo-brnenske-sidliste-ji-umi-ziskat-ze-strech-svych-panelaku

    To se mi líbí

    Odpovědět

Napsat komentář