Společnost a životní prostředí

Na vodíkové vlaky si cestující ještě počkají

Autoři: Jakub Drdla, Denisa Zeidlerová a Lucie Rusnáková.

Plány na využití autobusů s vodíkovým pohonem k přepravě osob nabírají dle článku Váňa (2023) znatelné zpoždění. A nejinak je tomu i v případě vlaků s vodíkovým pohonem. Ty narazily na svou první překážku, ještě než vyrazily z depa. A tou jsou příliš optimistické vyhlídky dopravců. Minimálně to uvádí tiskový mluvčí společnosti Arriva.

Společnost Arriva je jedním z největších dopravců v Evropě, který ročně přepraví více jak 1,5 miliardy cestujících. Jen v České republice provozuje 2 000 autobusů a téměř 100 vlaků. Každý den obslouží přes 15 tisíc spojů a ročně odbaví přes 115 milionů cestujících. (Arriva, 2024)

Asi každý už někdy slyšel o vodíkovém pohonu v automobilové a autobusové
dopravě, ale jen málokoho by napadlo využití tohoto pohonu i v dopravě vlakové. Za účelem využití vodíku v železniční dopravě uzavřely spolupráci společnosti Arriva, Spolchemie a Čepro. Realizace tohoto v České republice zcela unikátního projektu měla v současné době již probíhat, avšak oproti optimistickým odhadům nabírá znatelné zpoždění. (Arriva, 2022 a Spolchemie, 2022)

Na to, jak se tento plán vyvíjí, jsme se zeptali tiskového mluvčího skupiny Arriva ČR Jana Holuba.

Jaký je dle Vás největší přínos zavádění vodíkové mobility? Z jakého důvodu má pro společnost Arriva smysl se touto problematikou zabývat?
Největším přínosem je pro nás ekologie a bezemisní doprava. S ní máme v Arrivě velké zkušenosti, jsme dopravcem, který provozuje nejvíc elektrobusů napříč republikou a letos jejich počet zaokrouhlíme na 50 takových vozů.

V čem vidí společnost Arriva v současnosti nejzávažnější bariéry/úskalí zavádění vodíkové mobility do praxe, popř. vnímá společnost i nějaké nevýhody?
Velkou bariérou je podle nás cena paliva, technologie i vodíkového vlaku.

Jak moc se liší náklady na přepravu osob v „současnosti běžných vlacích“ a ve vlacích s vodíkovým pohonem?
Při srovnání motorových a vodíkových vlaků jsou náklady násobně vyšší kvůli vyšší ceně paliva, celé technologie i pořizovací ceně vodíkového vlaku.

V jakém časovém horizontu lze očekávat, že provoz vlaků s vodíkovým pohonem pokryje prvotní investiční náklady a projekt začne generovat čisté přínosy? Jsou vůbec náklady a přínosy porovnatelné?
Investiční a provozní náklady na provoz vodíkového vlaku jsou vyšší než u současného motorového. Počítáme s tím, že se prvotní náklady nevrátí, důraz a přínos je v ekologii takového projektu.

Dle informací z roku 2022 se plánovalo spuštění projektu ve spolupráci se společnostmi Spolchemie a Čepro v roce 2023. Došlo tedy v uplynulém roce k nějakému vývoji?
Náš společný projekt pokračuje. Je náročný, proto má oproti původním optimistickým odhadům zdržení.

V jakém časovém horizontu očekáváte zavedení vlaku s vodíkovým pohonem do reálného provozu? Za jak dlouho by se mohli teoreticky vydat vlakem na cestu první cestující?
Časový horizont je podle nás dlouhý. Záleží totiž na objednavateli dopravy, jak se rozhodne s objednáním takového vlaku, případně soutěžením výkonů. I když jsme optimističtí, je podle nás nutné připočítat minimálně další tři roky pro výrobu vodíkového vlaku.

Zvažuje společnost Arriva využití vodíkového pohonu také v rámci autobusové dopravy?
S vodíkovým autobusem už máme zkušenosti z roku 2009, kdy jsme ho provozovali v okolí Neratovic. Jak bylo řečeno výše, záleží hlavně na požadavcích objednavatelů na linkách městské a regionální dopravy, kde mají podle nás ekologické autobusy své místo a ideální podmínky. S většinou měst, kde provozujeme linky MHD, jdeme cestou elektrobusů.

Z tohoto rozhovoru vyplývá, že vodíkový pohon má široké využití a potenciál i
v železniční dopravě. Cena za bezemisní přepravu osob je však vysoká, a to jak s ohledem na prvotní investiční, tak i provozní náklady. Na zavedení vodíkového vlaku do praxe si tak budeme muset v každém případě ještě chvíli počkat.

Zdroje:
Arriva. (2022). Spolchemie, Čepro a Arriva spustí společný projekt využití vodíku v železniční dopravě. Dostupné 11. 3. 2024 z: https://www.arriva.cz/cs/o-spolecnosti/media/tiskove-zpravy/spolchemie-cepro-a-arriva-spusti-spolecny-projekt-vyuziti-vodiku-v-zeleznicni-doprave-17387.

Arriva. (2024). Profil společnosti. Dostupné 11. 3. 2024 z: https://www.arriva.cz/cs/o-spolecnosti/profil.

Spolchemie. (2022). Využití vodíku v železniční dopravě. Dostupné 11. 3. 2024 z:
https://www.spolchemie.cz/cs/vyuziti-vodiku-v-zeleznicni-doprave/.

Váňa, D. (2023). Jsem drahý, ale zato bezemisní aneb nové vodíkové autobusy v Ústí nad Labem. Dostupné 18. 3. 2024 z: https://econenviujep.blog/2023/04/05/jsem-drahy-ale-zato-bezesni-aneb-nove-vodikove-autobusy-v-usti-nad-labem/.


Posted

in

by

Tags:

Comments

6 komentářů: „Na vodíkové vlaky si cestující ještě počkají“

  1. Matyas Zavadzki avatar

    Téma vodíkem poháněných vlaků je podle mě velmi zajímavé, jelikož v současné době, kdy je elektrifikována pouze cca 30% železničních tratí v Česku (oproti cca 70% tratí v Rakousku), by mohla bezemisní varianta paliva výrazně snížit negativní dopad na životní prostředí. Autoři v článku poukazují na 2 hlavní problémy spojené s vodíkovým pohonem ve vlacích, a to jednak náročnost projektu a také jeho vysokou cenu. V tomto článku mi chybí alespoň hrubé porovnání nákladů a přínosů zavedení vlaků s vodíkovým pohonem oproti například širší elektrifikaci tratí, jelikož vlaky poháněné elektrickým motorem jsou už několik let vnímány jako environmentálně vhodnější alternativa oproti vlakům poháněným spalovacími motory.

    V tomto článku mi dále chybí uvedení dalších problémů spojených s vodíkovým palivem a motory, například fakt, že velmi záleží na zdroji vodíkového paliva, kdy v případě „šedé produkce“ dochází ke znečištění životního prostředí tak jako tak. V dnešní době je dle portálu Pirelli.com více než 96% vodíkového paliva vyrobeno „šedým způsobem,“ což může znehodnotit přínosy spojené s nulovými emisemi vodíkových motorů.

    Překvapilo mě, kolik spojů společnost Arriva odbaví v ČR denně, protože tato společnost není v ČR tak rozšířená, jako například České dráhy, Regiojet nebo Leo Express. Dále mě překvapilo, že první autobus s vodíkovým motorem byl uveden do provozu už v roce 2009.  Autoři i přes pár výše uvedených nedostatků napsali hezký článek zabývající se zajímavým tématem. Dále velmi cením, že se přímo dotazovali společnosti Arriva, která stojí za projektem vodíkem poháněných vlaků.

    Zdroje: 

    Bouška, M. (2019). Elektrifikace čeká v Česku stovky kilometrů železničních tratí. Ubudou přestupy a zvýší se komfort cestujících. Hospodářské noviny (HN.cz). https://hn.cz/c1-66635780-elektrifikace-ceka-v-cesku-stovky-kilometru-trati-ubudou-prestupy 

    Pirelli.com. (nedatováno). Hydrogen as a fuel: The pros and cons. Dostupné 14. 4. 2024, z https://www.pirelli.com/global/en-ww/road/cars/hydrogen-as-a-fuel-the-pros-and-cons-53908/ 

    ComparaBUS.com. (nedatováno). Seznam železničních dopravců v České republice. Dostupné 14. 4. 2024, z https://www.comparabus.com/cs/vlak/provozovatele-zeleznicni-dopravy

    To se mi líbí

  2. Matěj Harvan avatar
    Matěj Harvan

    Tento článek mně spíše než chytlavým názvem a zajímavou úvodní fotografií zaujal svojí tématikou. O využívání vodíku v rámci automobilové a autobusové dopravy jsme slyšeli už všichni, a to především díky využívání vodíkových autobusů dopravním podnikem města Ústí nad Labem, který disponuje 20 takovými vozidly (Arriva, 2022). Skutečnost, že lze vodík využívat i v dopravě železniční je pro mě osobně však novinkou.  

    Jako velmi zajímavá mi přijde i forma článku, kdy se autoři pustili do rozhovoru se zástupcem jednoho z nejvýznamnějších dopravců na našem území. Otázky do rozhovoru byly zvoleny velmi zajímavé, dle mého názoru je však škoda, že jsme se nedozvěděli větší detaily připravovaného projektu jako například: Co je hlavní příčinou zpoždění projektu? Jaká je konkrétní pořizovací cena vodíkového vlaku? Jak dlouhý je zmiňovaný „dlouhý“ časový horizont, ve kterém by měl první vlak takového typu vyrazit? Pokud je ekologická stránka věci ta hlavní, jaká je reálná úspora emisí?

    Předpokládám však, že tento rozhovor byl veden elektronickou formou, kdy respondent odpovídal na předem formulované otázky a věřím, že v případě že by šlo o osobní rozhovor byli by autoři zvídavější a snažili by se tento typ informací získat.

    Zároveň vnímám jako důležité zmínit, že není vodík jako vodík. Vodík obecně rozdělujeme na šedý, modrý a zelený podle způsobu výroby. Problémem však je, že v současnosti nejdostupnější šedý vodík produkuje o 14 % vyšší emise CO2 v porovnání dieselovým pohonem využívaným na neelektrifikovaných tratích v současnosti. V rozhovoru je však řeč o bezemisním vodíku, předpokládám tedy, že v plánu je využívat pouze zelený vodík, který je výrazně nákladnější, úspora emisí je však v jeho případě 62 % v porovnáním se spalováním nafty (Arriva, 2022) (Renault Trucks, 2024). 

    Arriva. (2022). Spolchemie, Čepro a Arriva spustí společný projekt využití vodíku v železniční dopravě. Retrieved April 15, 2024, from https://www.arriva.cz/cs/o-spolecnosti/media/tiskove-zpravy/spolchemie-cepro-a-arriva-spusti-spolecny-projekt-vyuziti-vodiku-v-zeleznicni-doprave-17387

    Renault Trucks. (2024). Jaké druhy energií jsou dnes k dispozici pro pohon nákladních vozidel? Retrieved April 15, 2024, from https://www.renault-trucks.cz/static/jake-druhy-energii-jsou-dnes-k-dispozici-pro-pohon-nakladnich-vozidel

    To se mi líbí

  3. Milada Čápová avatar
    Milada Čápová

    Tento článek mě zaujal nejen tématikou, ale i svou formu. Zaznělo zde, že vodíkové vlaky mají mnohem vyšší náklady než vlaky využívané v současnosti. Náklady na provoz takovýchto vlaků mohou být vyšší až o 80 % oproti nákladům u elektrických vlaků (Zdopravy, 2023). Tyto vysoké náklady jsou důvodem, proč společnost LNVG z Dolního Saska oznámila ukončení rozvíjení konceptu vodíkových vlaků. Mimo jiné tato společnost byla první na světě, která se do konceptu vodíkových vlaků pustila a od roku 2018 provozovala zkušební provoz těchto vlaků (Zdopravy, 2023). Od konceptu vodíkových vlaků odstupují i v Nizozemsku, kde spíše začali své tratě elektrifikovat (Zdopravy, 2023).

    Nicméně vodíkový pohon se setkává i s úspěchem, zejména v Číně, kde představili nový vodíkový vlak, který jede rychlostí až 160 km/h, na jedno natankování vydrží v provozu 190 hodin a dotankování trvá pouhé dvě hodiny (Obnovitelně, 2023). Vodíkové lokomotivy se testují také v Japonsku, kde dokonce vyvíjejí hybridní typ vlaku – na elektřinu i vodík. Vodík vzbuzuje zájem také v Kalifornií, která objednala celkem 29 vlaků s vodíkovým palivem, které nahradí stávající dieselové lokomotivy (Obnovitelně, 2023).

    Přestože ekonomicky nejefektivnější je modernizace a elektrifikace tratí (iDNES, 2023), jsem zvědavá, kam vývoj vodíkových vlaků povede a zda se jich jednoho dne dočkáme v běžném provozu i u nás.

    Zdroje:

    Zdopravy. (2023). Vlaky na vodík? Další už nechceme, oznámil jejich první zákazník. Nakoupí bateriové jednotky. Dostupné 25.4.2024 z: https://zdopravy.cz/vlaky-na-vodik-dalsi-uz-nechceme-oznamil-jejich-prvni-zakaznik-nakoupi-bateriove-jednotky-171604/

    Obnovitelně. (2023). Vodíkové vlaky budí rozpaky i obdiv. Německo od nich couvá, prosadí se v Africe? Dostupné 25.4.2024 z: https://www.obnovitelne.cz/clanek/2650/vodikove-vlaky-budi-rozpaky-i-obdiv-nemecko-od-nich-couva-prosadi-se-v-africe

    iDNES. (2023). Vodík se na českých kolejích nevyplatí. S výjimkou jediné trati. Dostupné 25.4.2024 z: https://www.idnes.cz/ekonomika/doprava/zeleznice-vlaky-alternativni-paliva-vodik-krnov.A230606_155740_eko-doprava_cfr

    To se mi líbí

  4. Petr Poupě avatar
    Petr Poupě

    Vodíkové vlaky – jak jsem viděl toto slovní spojení a k tomu připojený náhledový obrázek, probudila se ve mně určitá zvědavost. O vodíkových autobusech jsem měl jakési povědomí, ale vlaky na vodíkový pohon jsou pro mě novinka. Určitě bych tedy chtěl pochválit výběr tématu a i zvolenou formu rozhovoru, podobně jako kolegové v komentářích přede mnou. Souhlasím s nimi ale i v tom, že je škoda, že autoři trochu více nepřiblížili problematiku vodíkových vlaků. Rozhodně ale článek dokázal vyvolat větší zájem o dané téma.

    Česko už podle všeho o nasazení vodíkových vlaků nějakou dobu uvažuje. Je tu například projekt Regionální vodíkové vlaky na českých železnicích (TO01000324), založený na spolupráci mezi českým konsorciem a norskou společností SINTEF. Cílem tohoto projektu je analyzovat české železniční tratě a zjistit, kde by bylo provozování vodíkových vlaků výhodnější oproti jiným alternativám (UJV, 2024). V rozhovoru se zástupcem hlavního řešitele projektu potom padlo několik zajímavých informací (HYTEP, 2024).

    • Hlavní výhody vodíkových vlaků – oproti bateriovému pohonu násobně delší dojezd na jedno naplnění a mnohem vyšší rychlost doplňování paliva (jen při statickém dobíjení), oproti elektrickým vlakům potom nižší celkové investiční náklady a kratší doba uvedení do provozu
    • Hlavní nevýhody – nulová zkušenost s technologií, vyšší pořizovací cena jednotek, závislost provozních nákladů na cenu vodíku
    • Vodíkové vlaky jsou vhodné použít především na delší tratě, které v dohledné době nebudou elektrifikovány
    • Největší překážky pro uvedení vodíkových vlaků v ČR jsou nalezení shody u všech zainteresovaných stran a také zajištění kompletního technologického řetězce vodíku
    • Finální podoba studie bude posléze dostupná i pro veřejnost na webových stránkách projektu

    Vodíkové vlaky jsou prezentovány jako budoucnost v železniční dopravě, bude tedy zajímavé do budoucna sledovat vývoj ohledně vodíkových vlaků v ČR, zvlášť když například v Německu od této alternativy spíše ustupují (Elektrickevozy, 2023).

    Zdroje:

    Elektrickevozy. (2023). Vodíkové vlaky nejsou budoucností. Německo přechází na něco lepšího. Dostupné 1. 5. 2024 z: https://elektrickevozy.cz/clanky/vodikove-vlaky-nejsou-budoucnosti-nemecko-prechazi-na-neco-lepsiho

    HYTEP. (2024). Rozhovor s Lukášem Polákem z ÚJV ŘEŽ k projektu Regionální vodíkové vlaky na českých železnicích. Dostupné 1. 5. 2024 z: https://www.hytep.cz/o-vodiku/nasi-clenove/rozhovor-s-lukasem-polakem-ujv-rez-k-projektu-to01000324-regionalni-vodikove-vlaky-na-ceskych-zeleznicich-regiohyt

    UJV. (2024). Regionální vodíkové vlaky na českých železnicích. Projekt T001000324. Dostupné 1. 5. 2024 z: https://www.ujv.cz/cs/produkty-a-sluzby/veda-a-vyzkum/prehled-dotacnich-a-vyzkumnych-projektu/regionalni-vodikove-vlaky-na-ceskych-zeleznicich.-projekt-to01000324-11779

    To se mi líbí

  5. Štěpánka Truhlářová avatar
    Štěpánka Truhlářová

    Je škoda, že se tento typ ekologicky šetrné vlakové dopravy pojí s tak vysokými náklady. Avšak není se čemu divit. Je to poměrně nová technologie a projekty s takto pozitivními dopady s sebou vždy přináší negativa v podobě nutnosti vysokých finančních zdrojů. Přesto si myslím, že v určitých situacích mohou být vodíkové vlaky lepší variantou než elektrifikované vlaky, a s ohledem do budoucna i ekonomicky výhodnější, jinak by se přece společnosti jako je Arriva do téhle investice nepouštěly. Otázkou je, zda je poskytována dotace na výstavbu tohoto typu vlakové infrastruktury.

    Dotace šly ale minimálně na projekt Regiohyt (Regionální vodíkové vlaky na českých železnicích), jehož cílem je lokalizovat železniční tratě v ČR vhodné pro provoz vlaků na vodíkový pohon, a to z hlediska technického, ekonomického i environmentálního. První analýzy prokázaly, že zavedení vodíku na neelektrifikovaných tratích v Ústeckém a Libereckém kraji se jeví jako ekonomicky relevantní varianta (MZV, 2023). Projekt by měl končit na jaře tohoto roku, tak uvidíme, zda jeho výsledky rozhýbou proces zavádění vlaků s vodíkovým pohonem či naopak úplně zamítnou výhodnost těchto vysokých investic.

    Nakonec bych chtěla dodat, že je skvělé, jakým způsobem autoři tento příspěvek pojali a že se jim povedlo zkontaktovat takto významnou osobu. Dobrá práce!

    MZV. (2023). Čeští a norští vědci zkoumají možnosti využití vodíku na českých železnicích. Dostupné 2. 5. 2024 z: https://mzv.gov.cz/oslo/cz/obchod_a_ekonomika/aktualni_ekonomicke_zpravodajstvi/cesti_a_norsti_vedci_zkoumaji_moznosti.html

    To se mi líbí

  6. Jakub Lachman avatar
    Jakub Lachman

    Představený článek mě zaujal především svou tématikou. Jako student, který dojíždí do školy či do práce skoro na denní bázi, je zajímavé mít k dispozici nové informace v oblasti udržitelné dopravy. Vodíková doprava se zdá být jedním z možných kroků dopředu, i když jak z článku vyplívá, existují zde značné bariéry zavedení vodíkových vlaků. Osobně jako největší bariéru vidím cenu, obzvlášť pokud by se tato měla projevit do cen jízdného. Náklady za dopravu tvoří značnou část mých měsíčních výdajů, a představa že by se měly ještě zvýšit, není vůbec příjemná. Na druhou stranu si říkám, pakliže se tyto výdaje v budoucnu zvednou i pro „normální“ dopravu, určitě bych si raději připlatil za udržitelnější způsob dopravy, než abych platil více, stále za to stejné.

    Během pročítání článku mě také napadalo, že tyto iniciativy, i přesto že jsou velmi důležité, jsou poněkud nedostatečné pro řešení problému emisí z dopravy ve větším měřítku. Počet přepravených cestujících železniční dopravou se snížil od roku 1998 o 5,5 % na 172,8 mil. v roce 2012. Je důležité se zamyslet nad tím, zda neexistují nějaké bariery, které občany odrazují od většího využívání železniční dopravy v ČR. V budoucnu by totiž mohla nastat komická situaci, kdy jsme přešli na vodík ve všech formách veřejné dopravy, ale naše vodíkové vlaky budou poloprázdné a 60 % obyvatel bude nadále využívat osobní automobilovou dopravu, jejíž dopady na životní prostředí budou stále horší (ČSÚ, 2014).

    Jsem optimistický ohledně budoucnosti vodíkové mobility, ale jak autoři článku prezentují, je třeba překonat ještě mnoho výzev a překážek, než se tato technologie stane běžnou realitou. Celkově se mi tento článek moc líbil a cením, že autoři udělali krok navíc a provedli rozhovor s významnou osobou velké dopravní společnosti.

    ČSÚ. Český statistický úřad. (2014). Nejčastěji se přepravujeme MHD, nejméně lodí. Dostupné 3. 5. 2024 z https://www.czso.cz/csu/czso/510043b48c

    To se mi líbí

Napsat komentář