Společnost a životní prostředí

Úbytek biodiverzity

Autor: Oskar Žižka

Zamysleli jste se někdy nad tím, jak rozmanitý je život na Zemi? Naše planeta
je domovem ohromujícího množství druhů, od nejmenších mikrobů až po největší
savce. Bohužel, biodiverzita se v posledních letech výrazně snížila, a to je něco, co
by vás mělo všechny znepokojovat (Faktaoklimatu.cz, 2022).

Co přesně je biodiverzita? Jednoduše řečeno rozmanitost života na Zemi.
Biodiverzita zahrnuje všechny živé organismy a ekosystémy, které obývají. Je
nezbytná pro zdraví naší planety a poskytuje mnoho výhod, od produkce kyslíku až po regulaci klimatu.

Lidská činnost, jako je odlesňování, znečišťování, nadměrný rybolov a změna
klimatu však přispívá k úbytku těchto druhů a jejich stanovišť. Tyto činnosti ničí
životní prostředí mnoha živočichů a rostlin, mění ekosystémy způsobem, který
mnoha těmto druhům ztěžuje přežití a likvidují celé populace ryb (FAO, 2020).
Mezivládní vědecko-politická platforma pro biologickou rozmanitost a ekosystémové služby varuje, že v důsledku lidské činnosti hrozí vyhynutí až milionu druhů rostlin a živočichů (IPBES, 2019).

Proč bychom se však měli zajímat o úbytek biodiverzity? Především proto, že
ovlivňuje naši přírodu nesčetnými způsoby. Úbytek druhů může vést ke ztrátě
ekosystémových služeb, jako je čistý vzduch a voda, snižuje produktivitu zemědělství a ztěžuje hledání nových léků a dalších užitečných produktů z přírodních zdrojů. Vzhledem k tomu, že mnoho nemocí přenášejí volně žijící živočichové a hmyz, mohou mít vliv i na tvoje zdraví. A to nezní jako zanedbatelný problém, že?

Nehledě na tyto praktické problémy je ztráta biologické rozmanitosti sama o
sobě tragédií. Každý druh je jedinečný a v ekosystému hraje svojí vlastní roli. Mizení těchto druhů je jako ztráta dílků skládačky, z nichž se skládá tento masivní svět přírody. Ztráta krásy a rozmanitosti, kterou už nikdy nemůžeme získat zpět.

Naštěstí se na ochraně a zachování biologické rozmanitosti pracuje. Vlády,
skupiny na ochranu přírody i jednotlivci se snaží omezit odlesňování, snížit
znečištění, podporovat udržitelný rybolov, zmírňovat změny klimatu a kontrolovat
invazní druhy, proto ty a já můžeme jen doufat, že veškerá tato snaha nepřijde na
zmar.

A nejsou to jen vlády a instituce, které mohou přinést změnu. K ochraně
biologické rozmanitosti můžeš přispět i ty jako jednotlivec, například můžeš snížit
svou uhlíkovou stopu tím, že budeš místo jízdy autem používat veřejnou dopravu,
chodit pěšky nebo jezdit na kole. Můžeš také podporovat udržitelné výrobky a
postupy, nakupovat místní potraviny nebo používat opakovaně použitelné tašky a
nádoby. Vím, že si spousta z vás teď klepe na hlavu, ale jedná se o několik způsobů z mnoha, kterými lze opravdu svojí uhlíkovou stopu minimalizovat.

Na závěr bych rád řekl, že ztráta biodiverzity je naléhavým problémem, který
se týká nás všech. Stále je tu však šance na změnu. Přispěj svým dílem k tomu, aby
se tvoje děti a budoucí generace mohly těšit ze zázraků světa přírody stejně jako my.

Kontroverzní debaty o úbytku biologické rozmanitosti jsou na denním pořádku.
Někteří tvrdí, že to všechno není tak vážné, jak se často vykresluje, a že mnoho
druhů je schopno se přizpůsobit měnícím se podmínkám nebo migrovat do nových oblastí. Jiní poukazují na to, že člověk měl vliv na životní prostředí vždycky, a že úbytek některých druhů je přirozenou součástí vývoje života na Zemi, a někomu je to prostě jedno. Co si o tom myslíš ty?

Zdroje:

Faktaoklimatu.cz. (2022). Proč dnes příroda tak rychle přichází o svou
rozmanitost?
Dostupné 21. 3. 2023 z: https://faktaoklimatu.cz/explainery/ubyvani-biodiverzity.

Obnovitelně.cz. (2023). Česku se nedaří zastavit pokles biodiverzity. Úbytek
druhů přiznává i Ministerstvo životního prostředí.
Dostupné 21. 3. 2023 z:
https://www.obnovitelne.cz/clanek/2306/cesku-se-nedari-zastavit-pokles-
biodiverzity-ubytek-druhu-priznava-i-ministerstvo-zivotniho-prostredi
.

The Food and Agriculture Organization (FAO). (2020). The State of World
Fisheries and Aquaculture 2020.
FAO eBooks; FAO. https://doi.org/10.4060/ca9229en.

Intergovernmental Science-Policy Platform on Biodiversity and Ecosystem
Services (IPBES). (2019). Global assessment report on biodiversity and ecosystem
services of the Intergovernmental Science-Policy Platform on Biodiversity and
Ecosystem Services.
Zenodo (CERN European Organization for Nuclear
Research). https://doi.org/10.5281/zenodo.6417333.


Posted

in

by

Tags:

Comments

5 komentářů: „Úbytek biodiverzity“

  1. Denisa Bláhová avatar
    Denisa Bláhová

    Výše uvedený článek uvádí zajímavé fakty a postoje. Avšak já osobně se stavím k tomuto tématu spíše negativně. Naprosto souhlasím s faktem, že se biodiverzita neustále snižuje, živé organismy vymírají. Spíše mě však zarážejí návrhy řešení.

    Jak je v článku zmíněno, vlády a nejrůznější skupiny se snaží veškeré lidské činnosti omezit ve prospěch přírody. Ale po přečtení Strategie Evropské unie, která se „zavázala“ ke splnění cílů do roku 2030, mi přijdou vytyčené cíle nerealistické. Populace na Zemi překonala hranici 8 miliard lidí a číslo se neustále zvyšuje. Jak potom chtějí organizace uspět, když logicky, čím více obyvatel, tím více zabraného místa?

    EU vymezila cíle, které zahrnují lepší ochranu přírodních ekosystémů, snížení používání pesticidů nebo například zajištění udržitelnosti zemědělství a rybolovu (europarl.eurpa.eu, 2020). Ale není zapotřebí využít spíše bottom-up přístup? Nebo se zaměřit na samotné občany, jak na změny reagují? Příkladem je Polsko, které je zásadně proti plánovanému omezení spalovacích motorů (Sassmannová, 2023).

    Dle mého názoru je tedy zapotřebí začít nejdříve u každého člověka a je jedno jestli snížením potravinového odpadu, zvýšením recyklace nebo braním si vlastní tašky na nákupy. Hlavním problémem je v této době sám člověk, který je neuvědomělý, a dá se říct i v této oblasti nevzdělaný. Proto je dle mého názoru zapotřebí větší propagace této problematiky.

    Sassmannová, H. (2023). Státy EU se bouří proti omezení prodeje spalovacích motorů. Dostupné 9. 4. 2023 z: https://tn.nova.cz/auto/clanek/498887-staty-eu-se-bouri-proti-omezeni-prodeje-spalovacich-motoru

    europarl.eurpa.eu. (2020). To save biodiversity, MEPs call for binding targets at global and EU level. Dostupné 9. 4. 2023 z: https://www.europarl.europa.eu/news/cs/press-room/20200109IPR69908/to-save-biodiversity-meps-call-for-binding-targets-at-global-and-eu-level

    To se mi líbí

  2. Bára Fialová avatar
    Bára Fialová

    Jak uvádí autor článku, biodiverzita se v poslední době potýká s výrazným poklesem. Podle Pluhaře (2021) v roce 2020 vyhynulo dokonce 31 druhů zvířat a rostlin, kdy největší podíl na vyhynulých zvířatech mají ryby. Mejzrová (2021) upozorňuje na Světový fond na ochranu přírody, který tvrdí, že až 70 % zvířecí populace za posledních 50 let vyhynulo; zvířata se dle fondu nedokáží dostatečně rychle zvykat na aktuální podobu světa, který se navíc neustále mění. Nelze odporovat zmiňované důležitosti biodiverzity ani činnostem, které biodiverzitu negativním způsobem ovlivňují. Vzhledem k varováním ohledně možného vývoje biodiverzity je opravdu více než nutné se tomuto tématu věnovat. Jak autor uvádí, měli bychom si uvědomit, co všechno nám biodiverzita poskytuje a co nám hrozí, když ji ničíme. Samozřejmě, že ztráta ekosystémových služeb i ostatní zmiňované problémy jsou pro nás velmi důležitými faktory, které bychom měli důkladně zvažovat. Jak zaznělo v článku, každý druh je jedinečný a má svou vlastní důležitou roli. My ale nevíme, co se stane, když tuto skládačku narušíme. Když zničíme jeden díl skládačky, jaký to bude mít dopad? V čem všem se takový zásah odrazí? Je to řetězec reakci, který neznáme. Nevíme, co může vymření jednoho druhu způsobit. A tak bychom se měli na tento problém důkladně zaměřit dřív než bude pozdě.

    Pluhař, F. (2021). Za rok 2020 zmizelo ze světa 31 druhů zvířat a rostlin. Dalších 26 druhů se začíná zotavovat. Dostupné 17.4.2023 z: https://wave.rozhlas.cz/za-rok-2020-zmizelo-ze-sveta-31-druhu-zvirat-a-rostlin-dalsich-26-druhu-se-8396762
    Mejzrová, A. (2021). Která zvířata a rostliny jsou nenávratně pryč? Svět loni přišel o 36 druhů. Dostupné 17.4.2023 z: https://www.seznamzpravy.cz/clanek/ktera-zvirata-a-rostliny-jsou-nenavratne-pryc-svet-loni-ztratil-36-druhu-135803

    To se mi líbí

  3. Nizar Alsanabani avatar
    Nizar Alsanabani

    Jak autor článku zmiňuje, tak odlesňování, znečišťování a nadměrný rybolov jsou určitě hlavními důvody úbytku biodiverzity, ale co takový turismus. Například takový ostrov Sokotra, který se nachází u vjezdu do Adenského zálivu a je nazýván „Galapágy Indického oceánu“, je domovem suchozemské a mořské biodiverzity. Více než 30 % rostlinných druhů a většina živočišných druhů se nevyskytuje nikde jinde na světě. Navzdory své nepřístupnosti a nízkému počtu obyvatel (asi 60 000) se však Sokotra nevyhnula degradaci životního prostředí. V posledních 30 letech došlo k nárůstu neregulovaného cestovního ruchu a rozvoje, který ohrožuje přírodní rovnováhu ostrova.

    Šergo, Z., Gržinić, J. a Zanini Gavranić, T. (2022). A Cross-Countries Analysis of Biodiversity Loss and Tourism Demand: Evidence From Count Models. Tourism: An International Interdisciplinary Journal, 70(4), 642-655. Dostupné 3.5.2023 z: https://hrcak.srce.hr/clanak/415236

    To se mi líbí

  4. Romana Bradáčová avatar
    Romana Bradáčová

    Naprosto souhlasím s autorem článku, že jedním z rozhodujících prvků, které biodiverzitu ovlivňují, je bezesporu člověk. Člověk a jeho život, přístup a ohleduplnost k přírodě, jejím zdrojům a ostatním živým bytostem. Ekologickou etiku vnímáme odlišně jako společnost a jako jedinci ovlivnění sociokulturním prostředím, ve kterém jsme vyrůstali, vzděláním, hodnotami, myšlenkovými směry, osobnostmi i osobními zkušenostmi, které nás v průběhu života formovaly. Přístup člověka k přírodě se velmi výrazně změnil i v průběhu posledních dvou století v souvislosti s obrovským nárůstem světové populace, která se za tu dobu skokově navýšila o šest a půl miliardy, geopolitickým vývojem a rozvojem techniky a technologií. Zatímco v devatenáctém století byla příroda v běžných i uměleckých kruzích oceňována a vyzdvihována, ve druhé polovině dvacátého století se hojně rozšířil konzumní způsob života a převládla etika antropocentrická, tedy bezvýhradně zaměřená na potřeby člověka. Skvělým příkladem tohoto přístupu s obrovským dopadem na biodiverzitu je výroba a použití plastů, které masově vypuklo právě v polovině minulého století a doslova zamořilo celou naši planetu. Ovšem otázka, co s nimi, když už je nepotřebujeme, jakým způsobem je budeme recyklovat a likvidovat, přišla až na počátku devadesátých let a potýkáme se s ní stále. A bohužel nejen my, lidé, ale celý náš ekosystém. Ať už mluvíme o znečištěných oceánech, mrtvých zvířatech s vnitřnostmi plnými plastů, nebo mikroplastech ve vodě, potravinách, vzduchu i lidském těle.

    Vlády některých zemí a instituce jako Evropská unie se, jak autor článku uvedl, snaží postupně zavádět opatření ochraňující životní prostředí v široké škále odvětví. Opatření však nejsou jednotná a stále se jedná spíše o minoritní zastoupení v rámci světa, kde zejména z ekonomických důvodů některé státy na Úmluvu o biologické rozmanitosti a další mezinárodní úmluvy o ochraně životního prostředí nechtějí přistoupit. Proto jsem přesvědčená, že opravdová změna musí vzejít ze zájmu a uvědomění jedinců, kteří mohou i zdánlivě drobnými změnami, jako nakupování od lokálních výrobců, používání přírodní kosmetiky a drogerie, znovupoužitelných materiálů, recyklací, chozením pěšky či používáním MHD a dalšími, nastavovat trendy biocentrické či ekocentrické etiky a ukazovat tak všem průmyslovým odvětvím, že na původu surovin, zpracování, recyklovatelnosti a celkové udržitelnosti a biodiverzitě opravdu záleží.

    Zdroje:
    ČT24. (2022). Vědci poprvé našli mikroplasty v lidské krvi. Připouštějí že je to důvod k obavám. Dostupné 19.5. 2023 z: https://ct24.ceskatelevize.cz/veda/3459724-vedci-poprve-nasli-mikroplasty-v-lidske-krvi-pripousteji-ze-je-duvod-k-obavam

    European Environment Agency. (2021) Plasty jako rostoucí problém v oblasti životního prostředí a klimatu: jak může Evropa tento trend zvrátit? Dostupné 19.5.2023 z: https://www.eea.europa.eu/cs/highlights/plasty-jako-rostouci-problem-voblasti

    Bezigelitky. (2023). Žijeme v době plastové plastové a pomalu ničíme planetu. Dostupné 19.5.2023 z: https://bezigelitky.cz/zijeme-v-dobe-plastove-a-pomalu-nicime-nasi-planetu/

    To se mi líbí

  5. Kamila Dvořáková avatar
    Kamila Dvořáková

    Jak již bylo zmíněno v článku a v komentářích, biodiverzita je základem veškerého dění a života na planetě. Například v deštném pralese se nachází ohromná biologická rozmanitost, která zahrnuje nejen hmyz, ale také ptáky, savce a ryby. Mnoho druhů je v ohrožení, jako například orangutani. V deštných pralesech dochází ale k hrozbě, kterou představuje rozsáhlé kácení a výstavba palmových plantáží a produkce palmového oleje. Kácení deštného pralesa pro vytváření plantáží vede ke ztrátě přirozeného prostředí pro tyto živočichy.

    Palmový olej je součástí mnoha běžných výrobků, což vede k vysoké poptávce. Palma olejná je produktivnější rostlinou než jiné olejnaté plodiny, což z ní činí nejlevnější rostlinný olej na světě. Proto se výstavba a kácení koncentruje především v Malajsii a v Indonésii. Nezákonné kácení deštného pralesa je zhruba v rozsahu 42 fotbalových hřišť za minutu.

    Proto bychom se měli zamyslet nad tím, zda pouhé odmítnutí výrobku obsahující palmový olej je optimálním řešením. Namísto toho se zdůrazňuje důležitost odpovědného zacházení s palmovým olejem. Autorem textu je sdružení, které je členem Kulatého stolu pro udržitelnou produkci palmového oleje, a podporuje certifikovaný palmový olej z udržitelné produkce.

    Kaufland. (2023). Co je biodiverzita? Kaufland. Dostupné 24.5.2023 z: https://spolecnost.kaufland.cz/clovek-priroda/biodiverzita.html

    To se mi líbí

Napsat komentář