Společnost a životní prostředí

Jednorázové pleny, „prapleny“ nebo jiné alternativy?

Autor: Jakub Vavřička

Každý jsme si s jistotou touto fází svého života určitě prošli, avšak není vůbec vyloučeno, že se do ní jednoho dne nemůžeme třeba i rádi vrátit. Teď momentálně se mi ale jedná o tu nejranější fázi vývoje člověka, ve které nemáme tak úplnou kontrolu nad svým vyměšováním a nebereme tak úplně v potaz stopu, kterou to za námi zanechává. Určitě semnou budete souhlasit, když řeknu, že nám to bylo vlastně úplně jedno a řídili jsme se čistě nutkáním a základní lidskou potřebou konat. Zjednodušeně řečeno, když to tam bouchlo, tak to tam prostě bouchlo. Našim rodičům jsme tak občas přidělali menší, ale někdy občas poměrně velkou práci. V tom nejlepším případě jsme to vychytali a bouchlo to přímo do plenek, v tom horším případě, no, to nechme na jindy…

Už od počátku věků se ony výměšky z malých ratolestí v rámci alespoň nějaké instinktivní hygieny tak nějak po různu zachycovaly. Ony „prapleny“ na dětských sedínkách, pak měly podobu zvířecí kůže nebo velkých listů. V teplejších oblastech se problematika „praplen“ ani plen už tak moc neřešila a neujala delší dobu. Až s nástupem revolučního 19. století plena dostávala svůj obraz tak, jak jí známe dnes a šířila se celým světem (trideniodpadu.cz, 2023).

Jednorázová plena bohužel dnes s nástupem růstu populace má, čím dál větší a přibývající zátěž na odpadové hospodářství, potažmo pak na životní prostředí. Ona taková kariéra jedné roztomilé mašinky na exkrementy totiž podle odborníků, za předpokladu jednorázových plen, vyprodukuje až dvě tuny odpadu. V porovnání s dospělým jedincem je to v průměru až dvojnásobný odpad za rok (denik.cz, 2018). V celosvětovém měřítku je pak každý rok vyhozeno až 200 miliard jednorázových plen (trideniodpadu.cz, 2023).

Poměrně zajímavé šetření z praxe na svém blogu provedla paní Kateřina se svým synem Sebastiánem. Paní Kateřina se rozhodla po celou plenkovou kariéru svého syna zaneřáděné pleny vážit, aby se skutečně dobrala k onu tíženému výsledku. Paní Kateřina popisuje 3 typy použitých plen. Čistá plena váží v průměru 25 g. Prvním typem jednorázových plen je tzv. „trochu špinavá plena“ tato kategorie obsahovala plenu lehce počůranou a malinko „poprděnou“. Průměrná hmotnost pak činila 50 g/ks, průměrná hmotnost odpadu za den pak 150 g no a průměrný odpad za rok pak 54,75 kg. Dalším typem je tzv. “trochu víc počůraná plena“. Taková plena pak dítěti poněkud více klesá směrem dolů vlivem gravitace a je těžká, jako téměř průměrná porce uzeniny, kterou si koupíte v obchodě u pultu. Průměrná hmotnost na jeden kus je 90 g, průměrná hmotnost na den pak vycházela na 270 g a za rok to činilo 98,55 kg odpadu. Poslední a nejhorší typ je tzv. „úplně počůraná a pokakaná plena“ tato plena obsahuje dijonskou hořčici a jiné součásti. U těchto typů plen muži přestávají chtít přebalovat. Tato plena má kupodivu menší průměrnou hmotnost a to 80 g, za den tedy 240 g
a za rok činí odpad 87,6 kg. Paní Kateřina tedy zjistila, že celé plenkové období, které u jejího syna trvalo přibližně 2,5 roku vyprodukovala z jednotlivých průměrů něco kolem 201 kg odpadu z jednorázových plen (littlekateandcrocodille.cz, 2016). Pravděpodobně nutno podotknout, že né každá ratolest spadá do průměrných čísel a všichni jsme tímto apetitem jednoznačně jedineční. Během roku 2020 se v ČR narodí něco kolem 112 tisíc dětí (CZSO.cz, 2021). Při všech těchto číslech to v člověku poměrně zamrazí, že

Vyvstává otázka, zda lze jednorázové pleny recyklovat? Na to je bohužel pouze krátká a jednoslovná odpověď. Ne. Plenka s jejím nákladem je nezpracovatelná. Pokusy o zpracování existují, nicméně výsledky jsou nepoužitelné. Proto tedy většina plen v tom lepším případě ve vyspělejších státech končí ve spalovnách, kde se jim nechce moc hořet kvůli obsahu nehořlavému sorbentu. Nebo na skládkách, kde se velice pomalu rozkládají (denik.cz, 2018). Rozklad takové pleny se totiž odhaduje v rozmezí od 250-500 let (bioneeds.cz, 2019). Nicméně existuje spousta států, které tuto problematiku vůbec neřeší a použité dětské jednorázové pleny tak plavou v řekách. Následně se dostávají do moří a oceánů, kde zůstávají na korálových útesech nebo jsou vyplaveny i na pláže (trideniodpadu.cz, 2023).

Nakonec tedy vyvstává otázka na nás všechny, zda ony „prapleny“ nebo jiné varianty, jako jsou například pleny látkové by nebyly onou alespoň méně zatěžující alternativou?

Zdroje:

Denik.cz. (2018). Postrach českých skládek? Mimina a jejich plné pleny. Dostupné 2.4.2023 z: https://www.denik.cz/ekonomika/postrach-ceskych-skladek-mimina-a-jejich-plne-pleny-20180719.html

Trideniodpadu.cz. (2023). Fanklub jednorázových plenek. Dostupné 2.4.2023 z: https://www.trideniodpadu.cz/post/fankub-jednorázových-plenek

Littlekateandcrocodile.cz (2016). Kolik váží posraná plena. Dostupné 2.4.2023 z: http://littlekateandcrocodile.cz/kolik-vazi-posrana-plena/

CZSO.cz (2021). Pohyb obyvatelstva – rok 2021. Dostupné 2.4.2023 z: https://www.czso.cz/csu/czso/cri/pohyb-obyvatelstva-rok-2021

Bioneeds.cz (2019). Doba rozkladu odpadu. Dostupné 2.4.2023 z: https://www.bioneeds.cz/bioneeds-blog/doba-rozkladu-odpadu/


Posted

in

by

Tags:

Comments

6 komentářů: „Jednorázové pleny, „prapleny“ nebo jiné alternativy?“

  1. Denisa Bláhová avatar
    Denisa Bláhová

    V první řadě bych chtěla vyzdvihnout kvalitu a samotné téma článku. Ve svém osobním životě jsem se nad pleny ještě nepozastavila a už vůbec ne z pohledu dopadu na životní prostředí.

    Po přečtení několika článků a „nastudování“ tématu mi již přijde logické, proč jednorázové pleny představují hrozbu pro životní prostředí. Jak bylo v článku zmíněno, jejich hlavní problém je jejich nemožnost recyklace. Není potom tedy výhodnější ta látková?, a proč se nadále prodávají ty jednorázové? Dle průzkumů je ekologická stopa u jednorázové plenky 2x větší, než je u té látková. Jiné zdroje zase pojednávají o tom, že při výrobě, papírových plenkách vznikne o 10x více spotřebovaných surovin a o 3x více energie než u plenek látkových. Dalším překvapivým faktem je to, že dítě spotřebuje až 4 tisíce plenek, které v nasáklém stavu činí až jednu tunu (Hejzlarová, 2004)!

    Když přemýšlím, s čím bych látkové a jednorázové plenky mohla srovnat, napadají mě tašky v obchodech (tj. látkové a plastové). Dle mého názoru stejný problém. Nakonec jde stejně jenom o to maximalizovat zisky u prodejců, potažmo výrobců jednorázových plen (plastových tašek). Ze všech hledisek mi přijdou látkové plenky jako výhodnější i udržitelnější.

    Hejzlarová, V. (2004). Plenky a životní prostředí. Dostupné 9. 4. 2023 z: https://www.veronica.cz/poradna-v-casopise-veronica?i=97

    To se mi líbí

  2. Michaela Vaňková avatar
    Michaela Vaňková

    Souhlasím s tvrzením, že jednorázové pleny jsou v dnešní době u maminek velice populární. Nasadit, sundat, zahodit. Nutno říci, že představují finančně náročnou investici do jejich nákupu. Za dva roky rodiče utratí za ně kolem 25 000 korun. Některé děti nosí jednorázové pleny i ve třech letech. Jsou jednodušší na přebalování, usnadňují cestování s dítětem na dovolenou, nákupy (Deník.cz, 2015). Na druhou stranu jak je v článku zmíněno, jedním z největších problémů je obrovské množství odpadů, který jejich používáním vzniká. Každý rodič po výměně špinavé plenky za čistou jednoduše vyhodí do popelnice. Dítě za plenkové období dokáže vyprodukovat až 1 tunu odpadu (Příroda.cz, 2010). Nejen vyhazování, ale i jejich výroba i použité suroviny výrazně zatěžují životní prostředí (Látkovépleny.cz, 2023).

    Proto dle mého názoru by se měly více využívat pleny látkové. Jsou vyrobeny z větší části z přírodních materiálů, tudíž více šetrnější k životnému prostředí. Pro miminka jsou také pohodlnější, zdravější a snižují množství opruzenin. Na celé plenkové období podle typu plenek se spotřebuje 18-60 kusů látkových plen. Lze je hodit do pračky vyprat a pověsit. Odpad vzniká až po několika letech používání (vydrží několik plenkových období); (Příroda.cz, 2010). Mají mnohem nižší ekologickou stopu ve srovnání s jednorázovými i přes spotřebovávanou vodu a energii na jejich praní, sušení a žehlení (Slowfemme.com, 2022).

    Souhlasím s kolegy, že i přes větší pracnost a údržbu jsou látkové pleny mnohem šetrnější a udržitelnější k životnímu prostředí, nevyprodukují tolik odpadu, jako u plenek jednorázových. Jsou také využitelné i k jinému účelu. Pokud dítě vyroste a nepotřebuje je, dají se využít k domácím pracím např. mytí oken, utírání prachu apod. Vidím to doma…

    Zdroje:
    Deník.cz. (2015). Boj o pleny. Látkové, nebo papírové? Dostupné 22. 4. 2023 z: https://www.denik.cz/z_domova/boj-o-pleny-latkove-nebo-papirove-20150818.html

    Látkovépleny.cz. (2023). Porovnání vlivu na životní prostředí. Dostupné 22. 4. 2023 z: https://latkovepleny.cz/jednorazove-vs-latkove-pleny/ekologicke-srovnani-plen/

    Příroda.cz. (2010). Látkové pleny – ekologická i ekonomická alternativa. Dostupné
    22. 4. 2023 z: https://www.priroda.cz/clanky.php?detail=1204

    Slowfemme.com. (2022). Dětské plenky a udržitelnost. Dostupné 22. 4. 2023 z: https://www.slowfemme.com/magazine/detske-plenky-a-udrzitelnost

    To se mi líbí

  3. Nizar Alsanabani avatar
    Nizar Alsanabani

    Jednorázové plenky rozhodně představují obrovskou zátěž pro životní prostředí a to nejen jako nerecyklovatelný odpad, ale i spotřebou vody a energie při jejich výrobě. Existuje už sice i jejich ekologická varianta – kompostovatelné jednorázové plenky, ale i s nimi jsou určité problémy. Jednak ne všechny komponenty takové plenky jsou rozložitelné a za druhé na skládkách nejsou podmínky k tomu, aby se plenka rozložila.

    Látkové plenky jsou další alternativou a je třeba zmínit, že dnešní látkové plenky již nejsou to, co bývaly dříve. Jejich design je velmi moderní a blíží se vzhledem plenkám jednorázovým. Musí se ale prát, což je zase práce, voda a energie navíc.

    Z pohledu ekologie je tak asi nejšetrnější tzv. bezplenková komunikační metoda. Je založena na tom, že matka sleduje signály miminka před vyprazdňováním (tlačení, pohled, kroucení atd.) a ihned ho podrží nad speciálním nočníčkem. Může přitom i vydávat zvuky jako šššš apod., které později dítě samo začne používat, když bude cítit potřebu. Možná vás napadne, že tato metoda je asi hodně nehodová, ale nemusí tomu tak být. Jsou totiž vyvinuty speciální pomůcky, které její používání ulehčují. Např. kalhoty s krásným českým názvem rychloprdky. Jak už název naznačuje, urychlují proces svlékání před defekací – mají totiž v rozkroku díru.

    Takže alternativy k jednorázovým plenkám tady určitě jsou, jde jen o chuť se v této oblasti vzdělávat a zkoušet nové věci. Vždyť nemusí jít hned o úplné nahrazení jednorázových plen, rodiče mohou různě experimentovat, např. v noci nebo během cestování si práci ulehčit jednorázovou plenkou nebo kompostovatelnou jednorázovou plenkou a přes den používat plenky látkové nebo bezplenkovou metodu. Každý krok se počítá.

    dTest. (2021). Biologicky rozložitelné pleny nemusí být ekologické. Dostupné 6. 5. 2023 z: https://spotrebitele.dtest.cz/clanek-8638/biologicky-rozlozitelne-pleny-nemusi-byt-ekologicke

    Harnošová, L. (2017). Bezplenková komunikační metoda. Dostupné 6. 5. 2023 z: https://kontaktnirodicovstvi.cz/2017/09/20/bezplenkova-komunikacni-metoda-shrnuti/

    Kvasničáková, J. (2023). Pomůcky a oblečení. Dostupné 6. 5. 2023 z: https://www.bezplenkovka.cz/Pomucky

    To se mi líbí

  4. Dana Šujan avatar
    Dana Šujan

    V červenci budu rodit. A pak to začne. Přebalování. Navíc v létě. Nebudu tvrdit, že mám mírné obavy, které po přečtení článku: Jednorázové pleny, „prapleny“ nebo jiné alternativy? zesílily. Vyplývá z něj, že za celé zhruba 2,5leté plenkové období u dítěte, budu muset zlikvidovat přes 200 kilogramů jednorázových plen nevábného obsahu! Reálně to může být i mnohonásobně více.

    Pátrala jsem tedy, jestli skutečně neexistuje ve světě nějaký recept na to, jak ulehčit životnímu prostředí i nám jako matkám, abychom se těchto nadílek zbavily pokud možno jednoduše a ekologicky.

    Tak zaprvé bychom se měly přestěhovat do Brandýse nad Labem nebo do Litomyšle. Jak uvádí web Ekonews, město tam totiž přispívá rodičům novorozenců na látkové pleny (Ekonews, 2020).

    Zadruhé bychom se měly nechat inspirovat zeměmi jako Itálií nebo Japonskem, ve kterých už několik let fungují linky na recyklaci plen (Březinová, 2021).

    Zatřetí bych si pak dovolila předestřít pohled do budoucna. Když už v Česku využíváme lahvomaty, pomalu se instalují také v Německu známé automaty na plastové lahve, co takhle vynalézt podobné stroje na plínky? Umístila bych je na každé sídliště a za každých 10 použitých plen by z přístroje mohl vypadnout slevový kupón na pleny anebo rovnou jeden kus čisté plínky.

    Škoda jen, že nejsem technický typ. Mohla bych technologii tohoto plínkomatu vymyslet. Budu na to mít přeci jen dost času, minimálně tři roky během mateřské.

    Zdroje:
    Ekonews. (2020). Město chce dostat jednorázové plenky ze skládky, přispívá na látkové. Dostupné 14.5.2023 z: https://www.ekonews.cz/mesto-chce-dostat-jednorazove-plenky-ze-skladky-prispiva-na-latkove/

    Březinová, E. (2021). Rychlost opakovaného zachycení a uvolnění vody směsným recyklátem jednorázových plen a jeho jednotlivých komponent. Bakalářská práce. VUT. Fakulta chemická: Brno.

    To se mi líbí

  5. Hedvika Chmelová avatar
    Hedvika Chmelová

    Velice oceňuji propracovanost článku a především jeho pojetí. Jsem matka již dvou dospívajících dcer, takže pravděpodobně jedna z mála, která si prošla tímto obdobím, a to hned dvakrát. Pravdou je, že jednorázové pleny jsou velká úleva především pro rodiče – matky, a klidně se mnou nemusíte souhlasit, ale z vlastní zkušenosti vím, že to tak je. Trochu to rozvedu.
    Tak určitě není potřeba tak často dítě přebalovat, protože když vykoná pouze malou potřebu, tak je okamžitě nepřebalíte, ale ponecháte je delší dobu v jedné pleně, když jste třeba na cestách a nemáte okamžitou možnost dítě přebalit. I když takový kufr auta nebo lavička je také velmi vtipné řešení.
    A pokud si vezmeme noční přebalování, když dítě v klidu spí a nepláče zrovna touhou po mléku, tak je ponecháte delší část nebo dokonce celou noc v jedné pleně. Vy se alespoň trochu vyspíte a dítě je také svým způsobem spokojeno.
    A v neposlední řadě, a to mi současné či budoucí matky malých dětí promiňte, je to v dnešní době opravdu jen naše pohodlnost. Proč pohodlnost?
    Pokud budu používat látkové pleny, tak je musím častěji měnit, musím je vyvářet (ty více zašpiněné), častěji prát a žehlit. A to vše stojí nějaký ten náš čas a my si přeci chceme také trochu odpočinout.
    Ale jak je zmíněno v článku, tak ta roční „nálož“ je opravdu neskutečná. Obdivuji tu matku, která si dala tu práci a u svého dítěte počítala spotřebu odpadu. Přiznám se, že nikdy jsem se na to takto nedívala. Někdo může naléhat na to, že když budu používat látkové pleny, tak spotřebuji více vody, potažmo více energie při praní, prací prostředky, speciální šetrné aviváže či energii na žehlení. Ale v konečném důsledku to pořád vyjde šetrněji než používání jednorázových plen a jejich likvidace.
    A nakonec bych vyzdvihla ještě jednu důležitou informaci k látkovým plenám, a sice to, že pro nás to může být větší investice do času, protože budeme dítě častěji přebalovat, ale tímto používáním se dítě naučí i velice brzy samo chodit na onen nočník, protože se nebude v mokré pleně cítit komfortně.
    Tak co, jednorázové nebo látkové pleny? Za mě určitě ty látkové.

    To se mi líbí

  6. Romana Bradáčová avatar
    Romana Bradáčová

    Právě se nacházím ve věku, kdy spousta mých vrstevníků a hlavně mých kamarádek úpěnlivě řeší téma dětských plen. Zda kupovat jednorázové pleny a ulehčit si tak práci s praním, vyvařování a žehlením anebo se přiklonit k méně komfortní formě látkových plen, ale nezatěžovat životní prostředí?

    Všichni se určitě shodneme, že pro naši planetu by bylo nejlepší, kdyby se všichni vrátili k látkovým plenám. Otázkou však je, zda je to v dnešním zrychleném světě vůbec možné? Skvělou alternativou mohou být EKO BIO jednorázové pleny, které jsou šetrnější k životnímu prostředí, avšak ani ty nejsou 100 % biologicky odbouratelné. Při jejich výrobě se neprodukuje žádný skládkový odpad, ten se recykluje nebo spaluje. Pleny jsou vyrobeny z měkkých rostlinných vláken a neobsahují chlór, glyfosáty a jakoukoliv parfemaci. Velkou nevýhodou je jejich vysoká cena (10-15 kč/kus), díky které si mnozí rodiče nebudou moc tyto pleny dovolit.

    Často tedy dochází ke scénáři, kdy si maminky ještě před narozením miminka naplánují, jak budou poctivě používat pouze látkové pleny, ale po narození miminka uhodí realita a rády šáhnou po jednorázových. Nemohu jim to však vyčítat, protože ačkoliv se snažím třídit odpad, kupovat kosmetiku která je pro životní prostředí přívětivá, tak stejně každý měsíc raději šáhnu po jednorázových menstruačních vložkách než používat látkové, ekologické.

    Zdroj:
    MUUMIBABY. (2023). Odpovědnost. Dostupné 17.5.2023 z: https://www.muumibaby.cz/odpovednost/

    To se mi líbí

Napsat komentář